Článek
"František Peřina zemřel v sobotu k ránu. Příčinou bylo chronické onemocnění a celkové vyčerpání organizmu. Ležel v nemocnici asi čtrnáct dní a jeho stav se postupně stále více komplikoval," uvedl mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Praha František Vlček.
Vynikající letec, přezdívaný "generál nebe", na svých vzdušných taženích ve Francii a Británii v letech 1940 až 1942 sestřelil více než deset nacistických letounů. Přestože byl válečný hrdina, kterého si hluboce vážili ve Francii i Británii, v mateřském Československu mu po roce 1948 hrozilo vězení. Raději domov opustil a 44 let prožil v emigraci.
Až v devadesátých letech se mohl vrátit zpět, aby se mu v rodné vlasti dostalo plného uznání. Prezident Václav Havel Peřinovi propůjčil státní vyznamenání - Řád Bílého lva za vynikající bojovou činnost, prezident Václav Klaus mu letos při příležitosti jeho 95. narozenin udělil čestnou plaketu. Peřina je držitelem řady dalších domácích i zahraničních ocenění, například nejvyššího francouzského vyznamenání - řádu Čestné legie.
Neváhal bojovat proti neúměrné přesile
Na frontu se Peřina vydal krátce po zahájení okupace ČSR německou armádou, protože se nechtěl smířit pouze s pasivním odporem proti fašismu. Dva dny poté, co se oženil, utekl přes Polsko na francouzskou frontu. V bitvě o Francii, kterou Němci rozpoutali v květnu 1940, sestřelil čtyři letadla. Věhlas a úctu si zde vysloužil, když zcela sám zaútočil na skupinu letadel fašistické Luftwaffe, aby ochránil zbylé bombardéry ze své letky.
"Přesila byla neúměrná, myslel jsem si, že budu zabit. Ve válce se ale uvažuje jinak - na vás nezáleží," komentoval svoje hrdinné počínání v jednom z rozhovorů. Manévr odnesl prostřeleným předloktím a 16 střepinami v pravé noze. Při jiné operaci byl sestřelen nad Paříží a vážně zraněn. Po francouzské kapitulaci se přemístil do Anglie, kde se stal stíhačem 312. stíhací perutě britského Královského letectva (Royal Air Force - RAF).
V letech 1940 až 1942 na francouzských a anglických strojích poslal k zemi či do moře podle ministerstva obrany 12 německých letadel, dvě sestřelil pravděpodobně a jedno poškodil.
Jeho ženu Annu nacisté během války věznili. Významný československý válečný veterán se po návratu z války usadil v Malackách, kde velel vojenské letecké střelnici. Když ho po únoru 1948 propustili z práce, rozhodl se emigrovat. V dubnu 1949 společně s manželkou a kamarádem uletěl na sportovním letounu do americké zóny obsazeného Německa. Po letech strávených v britské RAF a v Kanadě se nakonec usadil ve Spojených státech, kde se podílel mimo jiné na navrhování sedadel do kosmického programu Gemini a do proudového letadla Boeing 747. V roce 1993 se natrvalo vrátil do České republiky.
Kvůli množství urážlivých výroků jsme se rozhodli diskusi k tomuto článku ukončit. Omlouváme se slušným diskutujícím.