Článek
Podle Paměti národa se Štícha se narodil v roce 1924 v pohraničních Podmoklech nad Labem. Jeho otcem byl italský legionář. Po Mnichovu, když nacisté zabrali Sudety, se celá rodina musela přestěhovat do Prahy. I tam chodil do Sokola.
Za války fungoval až do heydrichiády jako spojka, převážel vlakem tajné zprávy několika sokolským odbojářům. Po maturitě byl v roce 1943 totálně nasazen v továrně Jawa. Později byl odveden na nucenou práci do Německa do továrny Junkers v Köthenu a pak do podzemní továrny Dora. Na udání mistra, že dává jídlo vězňům z koncentračního tábora, byl zatčen gestapem. Na přímluvu nadřízených ale nebyl odvezen do koncentračního tábora, ale skončil v táboře pracovním.
Když byl tábor v únoru 1945 bombardován, podařilo se mu utéci a získat civilní oděv. Nakonec se dostal zpátky do protektorátu. V Praze se skrýval ve Vysočanech, ale po udání byl opět zatčen a odveden k výslechu. Podařilo se mu však dokázat, že je zaměstnán, a byl propuštěn.
Dál se skrýval až do začátku Pražského povstání, kterého se aktivně účastnil v rámci 1. praporu střelce Jana Čapka, který bojoval na Kačerově a pak v Nuslích. Po konci války vstoupil do armády a absolvoval vojenskou akademii. V armádě působil až do odchodu do výslužby, po roce 1968 mu byl kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy zastaven služební postup. Hodnost plukovníka získal při rehabilitaci v roce 1990.