Článek
Milan Balabán se narodil 3. září 1929 do rodiny misijního kazatele Českobratrské církve evangelické na území tehdejšího Polska, dnes Ukrajiny. Od mládí psal básně a byl rozhodnut pro povolání duchovního.
Na přelomu 40. a 50. let studoval na Komenského bohoslovecké fakultě, dnes Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Později studoval i ve Švýcarsku. Po studiích až do roku 1974 působil jako duchovní v Čechách i na Moravě.
V pátek 4. ledna 2019 zemřel ve věku 89 let duchovní, básník a signatář Charty 77 Milan Balabán (vlevo na snímku z 28. října 2002, kdy z rukou prezidenta Václava Havla převzal státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku).
Od 50. let byl členem sdružení teologů Nová orientace, které kritizovalo poměry v církvi i celé tehdejší společnosti v Československu. Totalitní režim Balabána kvůli jeho činnosti v disentu zbavil v roce 1974 státního souhlasu k výkonu duchovenské služby.
Do roku 1990 tak Balabán pracoval v dělnických povoláních, včetně práce pro Pražské kanalizace.
„Poněvadž jsme končili dost brzo, za čtyři hodiny byly práce vykonány, ale museli jsme čekat do doby, kdy je oficiální konec, tak jsme sedali v hospodách. A tam jsem se musel, jako puritán, naučit pít pivo. Po tom druhém pivu jsem začal vykládat o Masarykovi, Havlíčkovi, Dobrovském, Rádlovi. Pozornost byla zcela mimořádná,” vzpomínal podle ČT na tuto dobu Balabán.
V 70. letech také podle webu Paměť národa začal pořádat bytové semináře věnované výuce hebrejštiny, židovskému myšlení či Starému zákonu.