Článek
Miroslav Šlouf byl v posledních týdnech v nemocnici. Měl hned několik zdravotních problémů, podle médií se jeho stav výrazně zhoršil v posledních měsících. Už několik let se neúčastnil veřejného života. Byl rozvedený, má syna a dceru.
Naposled bylo o Šloufovi nejvíce slyšet v souvislosti s návratem současného prezidenta Miloše Zemana do aktivní politiky. Někdejší Zemanův poradce se v roce 2013 výrazně přičinil k jeho zvolení na Hrad. Zeman se však ke kontroverznímu poradci v kampani nehlásil.
Šlouf po zvolení Zemana prezidentem řekl, že mu pomáhal s předvolební kampaní. Zkoušel prý například vyjednat podporu u KSČM, ODS i KDU-ČSL. Rovněž řekl, že je připraven Zemanovi radit i při výkonu prezidentské funkce, pokud si to bude přát. Zeman poté v ČT uvedl, že Šlouf nemluvil pravdu.
Krátce poté jejich přátelství skončilo. V roce 2014 Šlouf vydal knihu politických vzpomínek Jak se dobývá Hrad. „Velmi zvolna, hodně pomalu jsem přicházel na to, že vlastně spolupracuji se dvěma Zemany - s jedním úžasným člověkem, skvělým kamarádem a vynikajícím politikem a s druhým, nerudným, domýšlivým ješitou, úplně ztrácejícím empatii i diplomacii," uvedl. [celá zpráva]
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na zprávu o Šloufově smrti uvedl, že Zeman pošle na pohřeb květiny. „Pan prezident na pohřeb Miroslava Šloufa, který dnes skonal, zašle smuteční kytičku,” napsal.
Zemanovi pomáhal i dříve
Šlouf působil od poloviny 70. let v KSČ, ze strany vystoupil v létě 1991. V době komunismu byl ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). V roce 1981 byl zvolen poslancem České národní rady (ČNR), ve funkci působil do roku 1992. Mezi únorem a červnem 1990 byl místopředsedou ČNR.
Později se stal členem sociální demokracie a Zemanovým poradcem. Stál i za některými volebními úspěchy Zemana - před volbami v roce 1996 přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák.
Počátkem roku 2008 byl jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života. Později stál za vznikem Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ).
V září 2013 schválila pražská SPOZ Šloufa do čela kandidátky strany do předčasných sněmovních voleb. Předsednictvo jej ale vyškrtlo a nahradilo tehdejším ministrem dopravy v demisi Zdeňkem Žákem.
Kontroverzní kauzy
Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách, připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. V roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS).
Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.
V roce 2000 se objevila informace, že Šlouf měl údajně snahu ovlivňovat personální rozhodnutí v policii. V březnu 2000 MF Dnes napsala, že tehdejší prezident Václav Havel měl obavu, že se snaží destabilizovat elitní policejní složky.
Podle tisku měl Šlouf v roce 2006 podezřelé telefonáty kolem kauzy biolíh s tehdejším policejním prezidentem Vladislavem Husákem; média spekulovala i o Šloufově roli v kauze údajné korupce při jednání o koupi stíhaček Jas-39 Gripen.