Článek
„Profesor Zahradník byl nejen výraznou vědeckou osobností, ale byl to také velmi milý a šarmantní člověk. Jeho noblesa, vtip a vždy dobrá nálada nám budou chybět. Byl navíc velmi důležitou osobou, která pro nově se ustavující Akademii věd ČR udělala tolik, co nikdo jiný,” uvedla současná předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
„Rudolf byl světově oceňovaným teoretických chemikem a skutečným gentlemanem s obrovským charismatem” uvedl místopředseda akademie a někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas.
Zahradník byl v mládí členem skautského hnutí. Začátkem 50. let absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a spolu se svým učitelem Jaroslavem Kouteckým se stal zakladatelem české i středoevropské kvantové chemie.
Rudolf Zahradník (na archivním snímku z 26. března 2014)
Akademii věd ČR vedl po dvě funkční období v letech 1993 až 2001 a v letech 1994 až 1997 byl také předsedou Učené společnosti ČR. Za svou vědeckou činnost získal mnohá vyznamenání, například v roce 1998 českou medaili Za zásluhy a o rok později rakouský Čestný kříž za vědu a umění.
Zahradník je autorem či spoluautorem více než 350 vědeckých článků a deseti knih. Byl hostujícím profesorem na několika středoevropských a západoevropských univerzitách.
V 80. letech patřila mezi jeho studentky i současná německá spolková kancléřka Merkelová, která tehdy byla v Československu několikrát na stáži. Na svého mentora ani po letech nezapomněla a v roce 2018 se během státní návštěvy Česka zúčastnila i soukromé oslavy Zahradníkových 90. narozenin.
Zemřel nositel Nobelovy ceny Molina, varoval před ozonovou dírou
V čele Akademie věd ČR bojoval Zahradník za budoucnost české vědy i výchovy budoucích vědců. Svá funkční období věnoval mimo jiné popularizaci české vědy a kritizoval přístup českých médií k vědecké práci či problémy ve školství.
„Povznesení a rozšíření vysokých škol vyžaduje, využívat znalostí a způsobilostí mladých, kteří se po několikaletém tréninku vracejí ze světa často velmi dobře připraveni na badatelství a učitelství,” řekl sám v roce 2001 na zasedání akademického sněmu.
Jako předseda Akademie věd se aktivně zapojil do některých mediálně sledovaných případů, postavil se kupříkladu proti myšlence těžbě zlata v Mokrsku na Příbramsku. Rozsáhlou výměnu názorů v tisku pak přinesly Zahradníkovy kritické výroky o představiteli sudetských Němců Franzi Neubauerovi i jeho reakce na články o česko-německých vztazích.
Zahradníkova všeobecná známost přispěla i k tomu, že jeho jméno zmiňovali v lednu 1996 před volbou prezidenta někteří senátoři jako protikandidáta Václava Havla. Zahradník však podobné úvahy odmítal. Jak několikrát zopakoval, jeho prioritou byla věda.
