Zemřel bývalý předseda lidovců Bartončík

Ti v dotační kauze Čapí hnízdo zastupují u soudu obžalovaného bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou.

„Otec zemřel včera večer na náhlé selhání srdce,“ upřesnil v pátek Novinkám Josef Bartončík.

Doplnil, že jeho otec utrpěl už před třemi lety mrtvici, ale relativně se z ní zotavil. Nakonec jej tedy zradilo srdce. Pohřeb někdejšího významného politika z éry kolem sametové revoluce bude příští týden, nejspíše ve středu.

Bartončík vedl lidovce pouhých šest měsíců od prosince 1989 do poloviny roku 1990, kdy jej ve funkci vystřídal Josef Lux. Důvodem náhlého konce tehdejšího šéfa ČSL bylo obvinění, že Bartončík za komunismu spolupracoval se Státní bezpečností. On to sice až do posledního dne života popíral, nicméně tato aféra víceméně ukončila Bartončíkovu politickou kariéru a dále už se jen věnoval profesně právu.

Takřka až do své smrti spolupracoval s advokátní kanceláří svých synů Michaela a Josefa, kteří zastupují nejen Babiše či Nagyovou, ale druhý z nich například v minulosti i bývalého druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, a oba pak i další lidi z firem spojených s Babišovým Agrofertem.

Bartončík se 18. června 1943 narodil na jihu Moravy ve vesnici Pozlovice u Luhačovic. Vystudoval gymnázium a poté brněnská práva a už od roku 1964 se angažoval v tehdejší Československé straně lidové (ČSL). Od roku 1982 do roku 1992 pak byl členem jejího ústředního výboru.

Počátkem osmdesátých let se za ČSL stal poslancem Sněmovny lidu a ve Federálním shromáždění vydržel jak do sametové revoluce v roce 1989, tak i po prvních svobodných volbách v roce 1990. Tehdy byl za ČSL zvolen rovněž do Sněmovny lidu, jejímž byl dokonce krátce předsedou. Poslancem zůstal až do konce funkčního období v roce 1992.

V osmdesátých letech se Bartončík snažil o obrodu lidovců a větší nezávislost na Komunistické straně Československa. Byl jediným poslancem, který se zdržel hlasování ohledně pendrekového zákona na počátku roku 1989.

Byl to právě Bartončík, kdo se významně podílel na tom, že v dubnu 1990 přicestoval do tehdejšího Československa poprvé v historii úřadující papež, kterým byl tehdy Jan Pavel II. S ním se rovněž osobně setkal.

Koncem roku 1989 se stal Bartončík předsedou lidovců, ale ve funkci vydržel jen do poloviny roku 1990. Těsně před volbami byl Bartončík tehdejším náměstkem ministra vnitra ČSFR za ODS Janem Rumlem obviněn z dřívější spolupráce s StB - měl být od roku 1970 jejím agentem. Tento skandál pravděpodobně těžce poškodil lidovou stranu ve volbách.

Ta to pociťovala jako křivdu a nefér úskok, na druhé straně však posléze připustila, že obvinění by mohlo být pravdivé – byť Bartončík jakékoli spojení se Státní bezpečností až do smrti odmítal. Strana mu nakonec odebrala předsednické pravomoci až do doby, než se otázka jeho spolupráce s StB vyřeší.

V září 1990 se ve Žďáru nad Sázavou sešel mimořádný sjezd ČSL, kde se Bartončík neúspěšně ucházel znovu o post předsedy. Tím byl zvolen Josef Lux. Bartončík však zůstal v předsednictvu strany až do roku 1992, kdy od lidovců ve zlém odešel, protože odmítli očistit jeho jméno v souvislosti s StB.

Po neúspěchu nově založené Křesťanskosociální unie se poté stáhl z politického života a věnoval se práci v advokacii a spolupráci se svými syny.

Těm už během pátku kondolovali jak předseda ANO Andrej Babiš, tak další bývalý šéf lidovců a senátor Jiří Čunek.