Článek
Louda byl jedním z nejuznávanějších evropských znalců erbů a vlajek. Za svůj život vytvořil zhruba dvě stovky symbolů měst a obcí a vedle českého státního znaku také prezidentskou vlajku. Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře.
"K heraldice jsem se dostal částečně díky tomu, že můj otec vyučoval kreslení," řekl dříve Louda.
Od znaků spojenců k prezidentské vlajce
První jeho práce, které se objevily na veřejnosti, vytvořil za druhé světové války, kdy pobýval jako voják ve Francii a Velké Británii. "Dělal jsem znaky spojenců. Používaly se při oslavách a výzdobě ubikací. Ve Francii jsem znaky ještě dělal spíše sám pro sebe, v Anglii to už bylo pro armádu," uvedl.
Státní znak ČR
Do Francie a Británie odešel za války přes Polsko, ve Spojeném království se dostal k parašutistům. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn. Bez soudu byl až do roku 1950 vězněn na Mírově.
Po propuštění si v roce 1953 našel novou práci ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde zůstal do roku 1976. Od té doby se plně věnoval heraldice, píše Wikipedie. V roce 1968 byl Louda rehabilitován a povýšen do hodnosti majora, v roce 1991 do hodnosti plukovníka. Prezident Václav Havel mu v říjnu 2000 udělil medaili za zásluhy o Českou republiku.
Za vrchol své tvorby po stránce vlastenecké považoval Louda prezidentskou vlajku. Mimo Českou republiku si nejvíce vážil prestižní ceny The Julian Bickersteth Memorial Medal, kterou dostal jako druhý cizinec v historii ve Velké Británii za knihu o heraldice nejvýznamnějších evropských panovnických rodů.