Zemětřesení u Mirotic bylo neobvyklé. Žádný zlom tam není, říká geofyzik

Máte už detailnější data o zemětřesení u Mirotic?

Nemám informace, že by tam byly nějaké dotřesy. Když je klasická sekvence, co známe třeba z Turecka, přijde velká šlupka a pak následují dotřesy, které už nejsou tak silné. Ale nevím, že by u Mirotic byla nějaká další významnější aktivita.

V jižních Čechách se podobné situace moc nestávají.

Jižní Čechy rozhodně nepatří k nejaktivnějším oblastem u nás. Tam řadíme Chebsko a Ostravsko, kde jsou otřesy způsobené důlní činností. Zemětřesení se objevují také u Hronova, u hronovsko-poříčském zlomu. Ale tam jsou poměrně slabé. Čtvrteční zemětřesení bylo neobvyklé místem i tím, že šlo o jeden izolovaný otřes. Většina zemětřesení se odehrává na zlomech zemské kůry. Poblíž Mirotic ale není žádný dosud známý zlom.

Prvotní informace hovořily o síle zemětřesení 3,2 stupně, pak se hodnota zvedla na 3,9. Proč se údaje lišily?

Původní zpráva byla z agentury EMSC, která nemá data ze všech stanic Evropy. Obzvlášť pro oblast Čech to většinou nebývá úplně přesné. Když nám přijde prvotní informace o otřesu, z nejbližších stanic pak manuálně dopočítáváme přesné magnitudo. Naopak se někdy stane, že EMSC vydá zprávu o vyšším magnitudu a my to pak snižujeme.

Jezdíte v takových chvílích do terénu, nebo čerpáte data ze stanice, která máte online?

Teď už se do terénu nejezdí. Kdyby případně byla závada na stanici, což je Murphyho zákon, tak ano.

Stane se to občas?

Zřídkakdy. Přístroje a všecko máme poměrně spolehlivé. Třeba v západních Čechách je čtyřiadvacet stanic. Když je na jedné z nich závada, neplašíme, protože ostatních funkčních je dost. Ale pokud by se začala navyšovat seismická aktivita, samozřejmě bychom sedli do auta a vyrazili na místo.

Mimochodem jak velké otřesy by zvládla jaderná elektrárna Temelín, která stojí necelých padesát kilometrů od epicentra?

Je projektovaná na 6,5 stupně, což snad v Čechách nikdy nemůže nastat.

Stále platí, že zemětřesení nezpůsobilo v Miroticích a okolí žádné škody?

O žádných nevíme. Když se zemětřesení odehraje, lidé vyplňují dotazníky, kde hlásí škody, pokud se nějaké staly, své pocity a podobně. Máme jich už asi dvanáct set. To je poměrně vysoké číslo a my jsme za to moc rádi. Přibývají další a další, vyhodnocovat je budeme po víkendu.

Jak konkrétně informace využijete?

Pomůžou nám stanovit takzvanou seismickou intenzitu, což je vlastně účinek zemětřesení na povrchu. V dotazníku lidé uvádějí například, jestli se houpaly lustry, padaly věci z poliček, co na to domácí zvířata. Intenzita se může místo od místa lišit. Záleží na podloží, jestli jste v paneláku, vyšší patra se rozhoupají víc. Proto se v dotazníku objevila i otázka na podlaží, ve kterém se pozorovatel zrovna nacházel.

Lidé z Mirotic a okolí popisovali nejenom zvuky připomínající bouchnutí kotle nebo projíždějící kamion, ale i vibrace, které cítili z několika směrů.

Zemětřesení se skládá ze dvou vln. První přijde vlna P, s domem zahýbe seshora dolů, což nebývá pro lidi tak silné. V řádech sekund dorazí vlna S, která zahýbe s domem do strany, zpravidla mívá větší amplitudu a způsobuje největší škody.

Proč nejde zemětřesení předpovědět?

Většinou víme, kde zemětřesení budou, protože jsou zmapované zlomy. Ale nevíme, kdy nastanou. Dá se to přirovnat k situaci, kdy si vezmete šmirgl papír a budete jím pomalinku tlačit na cihlu. Když zvýšíte sílu, v jednu chvíli se cihla posune. Ale nevíte, kdy přesně. Podobný je princip vzniku zemětřesení. Jde o dvě desky, které jsou do sebe zaseknuté a tlačí na sebe. V jednu chvíli překročí mez pevnosti a prasknou. Říct, kdy prasknou, nejde. Pomocí zemětřesení se dá odhadnout třeba sopečná aktivita nebo erupce, což se teď děje na Islandu.

Na Island jezdíte pracovně?

Vybudovali jsme tam sedmnáct seismických stanic, které mám na starost. Vznikly kvůli porovnání takzvaného rojového zemětřesení. Nejde o jeden dominantní otřes, ale o řadu dost podobných zemětřesení. Roj může trvat dny až měsíce. Tento specifický druh se vyskytuje na Karlovarsku nebo Chebsku a také na Islandu. Měla z toho být krásná data, ale co čert nechtěl, rojové zemětřesení bylo v posledních letech silnější u nás než u Reykjanesu. Na druhou stranu tam seismické stanice teď pomáhají monitorovat vulkanickou činnost.