Článek
Podle kritiků hrozí, že noví ministři si překopou resorty k obrazu svému. Prvním případem může být snaha nového šéfa zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) odvolat dvě odborné náměstkyně z celkem devíti náměstků.
Zákon o státní službě totiž ministrům jednou za rok umožňuje navrhnout tzv. změnu systemizace, která v resortech upraví počty míst pro vedoucí a řadové zaměstnance. Jinými slovy umožní lidi nabírat nebo se jich zbavovat, pokud to odsouhlasí vnitro a finance a pak ještě posvětí kabinet.
Jak řekl Právu náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, má Ludvík štěstí, protože s návrhem změn se trefil do schvalování systemizace.
„Vláda vždy na příští rok schválí systemizaci, která je závazná. Shodou okolností bude kabinet v pondělí projednávat systemizaci na rok 2017 a určí počet míst pro vedoucí a řadové zaměstnance. Pokud by došlo k redukci, tak by mohla nastat reorganizace a případné personální změny na ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl.
Pan ministr politicky rozhodl, že počet náměstků je příliš vysoký a dva posty zruší bez ohledu na to, co je za nimi nebo před nimi
Dodal, že do konce roku organizační struktura v resortu zůstává, a tudíž nemůže dojít k personálním rošádám. Podle Postráneckého ministři mají možnost
reorganizovat své resorty jednou za rok. „Jinak to pak musí respektovat, jako nový pan ministr, který musí respektovat nynější strukturu do konce roku,“ podotkl.
Na dotaz, zda tedy nemůže zvrátit politické rozhodnutí ministra o reorganizaci, pokud je v souladu s pravidly, superúředník dodal: „Pokud je v souladu s pravidly, tak je to v pořádku. Pokud by návrh nebyl v souladu s pravidly, tak ho do vlády nepustíme.“
Jenže takový přístup znamená masívní výměny v resortech, kam přijdou noví ministři z jiné strany. O politické změně mluví třeba náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová, kterou chce Ludvík odvolat.
„Pan ministr politicky rozhodl, že počet náměstků je příliš vysoký a dva posty zruší bez ohledu na to, co je za nimi nebo před nimi,“ uvedla s tím, že pokud se mu to podaří, tak to jen dokáže, že služební zákon nechrání úředníky před libovůlí politiků.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
„Pokud jakýkoli politik má právo udělat systemizaci, jak mu to bude vyhovovat, a je svázaný jen termínem podle zákona a nemusí to zdůvodňovat, tak je jakákoli kontinuita a stabilita ve státní správě nemožná. Po podzimních volbách pak můžeme čekat zemětřesení na všech ministerstvech a spousta odborných náměstků se bude divit,“ řekla Právu.
Podle Ptáčkové Melicharové jí ministerstvo nesdělilo důvod, proč by měla skončit. Podle ní kulhá i Ludvíkovo tvrzení, že chce šetřit.
„Exministr Němeček opakovaně vytýkal státnímu tajemníkovi, že nevyčerpal všechny mzdové prostředky na letošní rok. A navíc ministr navrhuje zrušit dvě místa náměstků v 16. platové třídě a místo toho zřídit dvě místa pro zaměstnance 15. třídy, kde je úspora zanedbatelná. Ta změna je účelová, a pokud projde, tak se budu soudně bránit,“ dodala.
Podle jednoho z autorů komentáře ke služebnímu zákonu Pavla Matese náhlé změny po nástupu ministra jdou proti smyslu normy, která má bránit náhlým personálním zemětřesením. „Není pochyb, že ministr může udělat změny v resortu, když mu je vláda schválí, ale mělo by to mít určitý řád. Státní správa má být stabilní, změny se mají připravit krok za krokem, jako to bylo za první republiky. Pokud to platí i v tomto případě, ať každý posoudí sám,“ řekl Právu.
Účelová změna?
Na dotaz, zda Ludvíkovy změny mohou vytvořit precedens pro změny například po sněmovních volbách, odpověděl: „Bylo by to sice proti filozofii zákona, ale
Na dotaz, zda Ludvíkovy změny mohou vytvořit precedens pro změny například po sněmovních volbách, odpověděl: „Bylo by to sice proti filozofii zákona, ale bude-li postupováno tímto zkráceným způsobem, tak to možné
bude.“
Podle šéfa sněmovního ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) služební zákon je kompromisem mezi naprosto zabetonovanou státní správou a libovůlí ministrů. „Proto o změnách nerozhoduje jen ministr, ale celá vláda, a dělá se to jednou za rok,“ sdělil Právu. Tejc dodal, že reorganizace nemá být účelová.
„Změny nemohou spočívat v přemalování tabulek na dveřích s tím, že na tatáž místa nastoupí jiní lidé, kteří budou dělat tutéž práci. To by bylo u soudu lehce napadnutelné. Pokud jde ale o zrušení bez náhrady, tak to není nic proti ničemu,“ doplnil.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si nemyslí, že Ludvíkův postup by poškodil smysl služebního zákona. „Pan Ludvík přišel s představou, že
by racionální vedení zahrnovalo menší počet náměstků. Tu ale může uplatňovat pouze v mezích zákona,“ řekl.
Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek uvedl, že „změnit systematizaci je možné, ale musí to mít nějakou formu a od toho je tady vláda“. Ministři mívají vedle odborných i politické náměstky – ti nejsou svázáni služebním zákonem a mohou být přímo odvoláni.
