Zemědělci kvůli klimatu mění své postupy

Změnami počasí a jejich dopady na zemědělství či krajinné plánování se s podporou EU zabývá i mezinárodní program Stargate. Do výzkumu bylo zahrnuto i Česko, konkrétně lokality Pojizeří a Jihomoravský kraj.

Výzkum ukázal, že zejména na jižní Moravě za posledních 34 let stoupla průměrná roční teplota o 1,52 stupně, zatímco průměrné roční srážky se naopak snížily o 41,06 mm. Doba slunečního svitu se v průměrné hodnotě zvýšila o 271,8 hodiny za rok.

Odborníky to vede k hypotézám, že zanedlouho bude přinejmenším ve jmenované oblasti charakter podnebí blízký tomu, jak jej známe z Řecka, Chorvatska nebo z Itálie.

Tyto změny se bezprostředně dotýkají také zemědělství, otázkou je například snižující se produkční schopnost půdy.

„Zemědělské technologie byly vyvíjeny pro podmínky, které utvářely čtyři roční doby, ačkoli nám fakticky zůstaly pouze na dvě. Jako by už bylo pouze léto a podzim,“ říká Karel Charvát, vědecký a technický manažer společnosti Les­projekt-služby, jenž se problematikou dlouhodobě zabývá.

Ačkoli se může zdát zvýšení teploty minimální, ve skutečnosti je nárůst energie urychlující výpar vody obrovský. Srážkový úhrn se příliš nezměnil, spíše klesá, navíc se změnil charakter srážek. „Přívalové srážky mnohonásobně narostly,“ podotýká Charvát.

Podle něj je přitom omyl, když se na veřejnosti mluví o potřebě hluboké orby polí. Ta totiž v suchých podmínkách půdu velmi vysušuje. „Tím se vlastně umrtvuje půdní profil. Schopnost půdy zadržovat vodu se omezuje, což v období sucha působí na půdu destruktivně,“ poukazuje Charvát.

Zemědělství se podle něj tváří v tvář změnám bude muset změnit. Pomoci mohou přesné technologie. „Umožňují racionální hospodaření se zdroji vody, s hnojivy či pesticidy. Tím se zásadně omezí negativní dopady na životní prostředí,“ tvrdí Charvát.

Tématy se zabývá i mezinárodní výzkum EU Horizont 2020, jehož cílem je navržení inovací v reakci právě na změny klimatu. Účastní se jej také čeští vědci, vývojáři, zemědělci a veřejná správa, konkrétně sdružení WirelessInfo, Výzkumný ústav meliorací, zmíněný Lesprojekt-služby, Jihomoravský kraj a družstvo Rostěnice, a. s.

Posledně jmenovaný zemědělský podnik hospodaří na více než 10 000 hektarech orné půdy na Vyškovsku, které je jedním z regionů nejvíce postižených suchem, vedry a přívalovými dešti. Více než dvě třetiny obhospodařované půdy v Rostěnicích jsou erozně ohrožené a leží na svazích.

Zajímavými technologiemi, které společnost zavádí do praxe, jsou konturové hospodaření a pásové střídání plodin. Tyto technologie kombinují několik metod a umožňují efektivní zadržování vody a protierozní ochranu, jak větrnou, tak vodní. Tato metoda umožňuje střídání plodin, a to i těch, které by na svazích byly obvykle považovány za erozně nebezpečné.

„Podstatou je střídání ozimých a jarních plodin, případně meziplodin, v pásech o šířce 20 až 40 metrů. Jsou sety tak, aby jejich směr co nejlépe kopíroval vrstevnici. Střídání plodin v pásech zajišťuje rovnoměrnou ochranu pozemku před vlivy eroze, a to po celý rok. Takový způsob ve srovnání s hospodařením po spádnici zlepšuje zadržování vody ve svahu dvakrát až čtyřikrát. Zabrání se tak i erozi půdy,“ vysvětluje Michal Kraus, agronom družstva Rostěnice.

Podobné postupy regulují také stav zvěře. Té drobné přibývá, zatímco černou se daří omezovat. Rovněž se snižuje přehřívání půdního povrchu. Pásové střídání plodin je technologie dobře známá ve státech sužováných extrémním počasím, jako jsou například USA, Kanada nebo Čína.