Článek
V roce 2013 přenesl Zeman svou pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministerstvo spravedlnosti s tím, že mu mají být k posouzení předkládány žádosti „pouze v případech, kdy žadatel trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život“.
To podle dostupných informací nebyl Balákův případ. O milost může ostatně požádat kdokoliv, Balák ani jeho advokát tak neučinili.
Ačkoliv jsou řízení o udělení milosti vesměs zahajována právě na základě žádosti, zákon nic takového nevyžaduje a milost tak může být udělena i na základě jiného podnětu či z rozhodnutí prezidenta.
Blažek se od Zemanovy milosti pro Baláka distancoval
Pravomoc udělit milost má hlava státu na základě Ústavy. Článek 62 g) stanoví, že prezident „odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení“.
Konkrétnější není ani § 366 trestního řádu, který konstatuje, že „prezident republiky na základě práva daného mu Ústavou uděluje milost“. Toto rozhodnutí nepodléhá kontrasignaci premiéra ani pověřeného člena vlády.
Podle zdůvodnění udělení milosti, které poskytl Hrad, „dospěl (prezident) k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povahu činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná“.
Balák je navíc Zemanovi „znám jako mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“. Zcela netradičně pak bylo v hradním oznámení o udělení milosti uvedeno i jméno omilostněného.