Článek
Sněmovna nemá jakoukoli pravomoc nebo možnost se Zemanovým návrhem zabývat. To Právu potvrdil Hamáček i odborník na ústavní právo z právnické fakulty UK Jan Kysela.
„Poslanecká sněmovna ani její předseda nejsou oprávněni sjednávat mezinárodní smlouvy, Sněmovny se týkají až ve chvíli ratifikace,“ uvedl Hamáček.
Smlouva s Nory bez Norů
Podle Kysely je Zemanův postup jen soupisem toho, co si o věci myslí jeden z aktérů, s čímž parlament může stěží něco udělat. Aby měl návrh parametry mezinárodní smlouvy, musel by být sjednán s protistranou, podepsán a teprve pak poslán parlamentům ke schválení.
„Pokud pan prezident poslal návrh smlouvy, aniž by tam byl norský podpis, není to smlouva ve smyslu ústavy a jednacího řádu,“ podotkl právník.
K tomu, abyste uzavřeli smlouvu, potřebujete souhlas druhé strany
Podle něj Zeman přinejmenším obešel postup, který je dán vládní směrnicí pro sjednávání a schvalování smluv a který vychází z dlouhodobé praxe.
Ta stanoví, že prezident může sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, ale také to může přenést na vládu nebo její členy, což je nejčastější varianta. Před podpisem se obě strany diplomaticky „oťukávají“, je stanoven gestor a následují expertní jednání obou stran. Pak následuje podpis a projednání ve vládě, která návrh pošle do parlamentu.
Míč u poslanců
A to se zjevně nestalo, neboť návrh dostal jako jediný právě Hamáček, který ho následně poslal ministerstvům zahraničí a sociálních věcí.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček prezidentův postup zdůvodňuje usnesením Sněmovny z konce roku 2014. Poslanci tehdy doporučili prezidentovi a vládě, aby sjednání mezinárodní smlouvy iniciovali.
„Pan prezident tuto výzvu splnil a teď je míč na straně Sněmovny s tím, že je samozřejmě připraven intervenovat,“ řekl Právu Ovčáček. Dodal, že Hamáček slíbil součinnost. Podle mluvčího jde o to, aby se věc začala hýbat. „Pan prezident volil tuto cestu poté, když ze strany vlády nebyla velká vstřícnost,“ prohlásil.
To ale odmítá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Jakákoli nová smlouva v této oblasti je za prvé nadbytečná. Za druhé, k tomu, abyste uzavřeli smlouvu, potřebujete souhlas druhé strany. A kdyby se o takové smlouvě jednalo, tak to trvá dlouhé roky,“ řekl Právu premiér.
Dodal, že rozhodně to nemůže ovlivnit kauzy, které probíhají teď, a rozhodně je to nemůže ovlivnit ani zpětně.
„Podle mého názoru je to vydávání energie na cestu do slepé uličky. Myslím si, že bychom tu energii měli věnovat konkrétnímu jednání o jednotlivých kauzách s představiteli norských úřadů a především přivítat fakt, že Norsko pod tlakem ČR a mezinárodního společenství přistoupilo k mezinárodní smlouvě o ochraně práv dítěte,“ dodal premiér.
Norové spolupracují
Ve shodě s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) připomněl, že Norsko přistoupilo k mezinárodní úmluvě, která se týká ochrany práv dítěte. Vstoupit v platnost má počátkem července.
Navíc norská vláda podle Sobotky začala v této věci spolupracovat, zástupci ambasády jsou zváni k jednotlivým krokům. Proběhla řada kontaktů na politické úrovni, Sobotka hovořil s norskou premiérkou. Také Hamáček bude příští týden jednat se svým norským protějškem.
„Díky platnosti Haagské úmluvy o ochraně dětí dojde v dohledné době ke zefektivnění spolupráce při ochraně dětí,“ doplnila na dotaz Práva Marksová.
Podle jejích slov úmluva usnadňuje styk s dětmi a smírné řešení kauz. Umístění dítěte do pěstounské péče nebo ústavu v cizině bude možné jen se souhlasem rodiče a také dítěte nad 12 let.
Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) Právu řekl, že pokud by úřad Marksové chtěl smlouvu s Norskem sjednat, což je v dané věci v jeho kompetenci, ministerstvo zahraničí je připraveno spolupracovat, třeba sondáží u norské strany.
„V ochraně dětí si netroufá naše ministerstvo angažovat se, ale jsme připraveni pomoci,“ dodal ministr.