Zeman vyloučil, že by informace unikaly od žalobců. Komisi navrhl podjatost Plíška

Komise se v úterý sešla poosmé, aby vyslechla poslední svědky. Jedním z nich byl právě šéf žalobců Zeman. Ten odmítl, že by k únikům ze spisů docházelo na státním zastupitelství, protože nastavená opatření jsou prý velice striktní. Navíc podle něj žalobci nemají zájem na tom, aby se informace ze spisů vynášely ven.

Upozornil také na to, že informace začnou ze spisu unikat, až po zahájení trestního stíhání, tedy až poté, co se k nim dostane více lidí.

„S ohledem na některá mediální vyjádření pana předsedy vyšetřovací komise Plíška. Kdy se opakovaně vyjadřoval v tom směru, že bude nutné přijmout nějaká opatření směrem ke státní zastupitelství, zesílit zřejmě parlamentní kontrolu, tedy do určité míry zavést politickou kontrolu,“ vysvětlil Zeman, proč komisi navrhoval podjatost Plíška. Se svojí námitkou ale neuspěl.

Před komisí v úterý také již podruhé stanul bývalý novinář MF Dnes Marek Přibil. Poslanci si ho znovu pozvali, aby vysvětlil rozpory své výpovědi s výslechy jiných svědků.

Přibil strávil před komisí necelou hodinu. Na její jednání přišel bočním vchodem. Ten použil i při svém odchodu, s novináři se odmítal bavit a utíkal před nimi.

Před komisí přitom již jednou svědčil na konci července. Poslanci si jej ale pozvali znovu. „Vzhledem k tomu, že jeho výpověď před komisí se lišila od výslechů některých jiných svědků, tak budeme chtít zpřesnit jeho výpověď,“ vysvětlil ještě před výslechem předseda komise. Po skončení komise pak upřesnil, že Přibil všechny nesrovnalosti nevysvětlil.

Bývalého novináře vystřídal před poslanci šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, který měl členům komise vysvětlit statistiky úniků ze spisů, jež jim poslal. Konkrétně je zajímalo, odkud informace unikaly a v jaké fázi šetření jednotlivé úniky jsou.

Na výslech po něm přišel předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, který měl objasnit, jak jsou spisy na soudech zabezpečeny. Společně s poslanci hovořil i o zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Členové komise totiž zjistili, že jeden ze soudů poskytl médiím usnesení, týkající se vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje fotbalový boss Miroslav Pelta.

Poslanci však míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky, a nikoliv informace z trestního řízení, které předchází jednání soudu. „Tady určitě stojí zamyslet se nad tím, zda bychom nezpřesnili zákon o svobodném přístupu k informacím," řekl Plíšek.

Komise tím ukončila výslechy všech svědků. Nyní ji čeká ještě sepsání závěrečné zprávy, kterou by měla na plénu přednést 12. září. Plíšek v úterý médiím sdělil, že na zprávě začnou pracovat příští týden.

Šéf komise uvedl, že poslanci od něho již obdrželi osnovu. „V závěrečné zprávě chceme popsat slabá i silná místa pro případné úniky a navrhnout nějaká opatření," zmínil Plíšek.

Plíšek také shrnul, že komise stihla vyslechnout 21 svědků. Dalších pět lidí před členy komise předstoupilo, ale postavení svědka neměli.

Komise prošetřuje rozhovory Přibila a Babiše které zveřejnil anonymní twitterový účet nazvaný jako Skupina Šuman. Na záznamech oba muži dohadují termíny publikace kompromitujících materiálů zejména na ČSSD. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila.

Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Cílem sněmovního vyšetřovacího orgánu je prověřit, zda nedošlo ke zneužití informací z policejních spisů, k ovlivňování politické soutěže nebo k destabilizaci právního státu.