Článek
„Účastníci dnešního setkání pocházejí z různých zemí, mluví různými jazyky. Mají v hlavě rozdílné obrazy, když se vzpomíná na rok 1989,” řekl k účastníkům německý prezident Joachim Gauck.
„Přesto je tu silné pouto, které nás dodnes spojuje. Je to mnohaletá zkušenost s bezprávím a s utlačováním, zkušenost se zdánlivě neomezenou mocí několika málo lidí a se zdánlivou bezmocí mnohých,” doplnil s tím, že touha po svobodě a demokracii může porazit i zdánlivě všemocné režimy.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle Gaucka je třeba udržovat vzpomínku na události roku 1989 i v současnosti, a to zejména s ohledem na aktuální dění ve světě. „V roce 1989 jsme si mysleli, že s koncem studené války je před Evropou století míru. Mnozí viděli konec dějin, protože demokracie zvítězila nad diktaturou,” uvedl německý prezident.
Staré jistoty mizí, varoval Gauck
„Místo toho jsme nyní konfrontováni se zhroucenými státy, s terorismem, s fundamentalismem, s násilím, anarchií a občanskou válkou. A na kraji Evropy jsou zpochybňována pravidla mezinárodního práva a jsou nasazovány vojenské prostředky tam, kde by byla možná mírová koexistence,” řekl Gauck.
Slavnostní setkání v Lipsku.
Oslavy vyvrcholí v Česku a na Slovensku
Do Lipska se 9. října 1989 sjelo na 70 000 lidí, kteří v centru města demonstrovali proti komunistické vládě v NDR. Přestože do Lipska kvůli očekávané demonstraci dorazily zvláštní policejní jednotky, proti pokojnému průvodu demonstrantů se svíčkami nikdo nezasáhl. Opozice v NDR si zdrženlivost policie vyložila jako důkaz toho, že režim slábne.
Následovaly velké demonstrace v dalších městech, které vyvrcholily 9. listopadu 1989 pádem berlínské zdi.
Prezident Miloš Zeman se v rámci návštěvy oslav 25. výročí mírové revoluce v Lipsku neformálně setkal s bývalým ministrem zahraničních věcí USA Henrym Kissingerem.