Článek
Zemanovy výroky se týkaly zpochybňování sankcí EU proti Rusku a také anexe Krymu. Tvůrci petice se domnívali, že Zeman jedná spíše „v zájmu ruské hlavy státu Vladimira Putina než v zájmu České republiky a jejích spojenců”.
Petici, kterou inicioval Michal Majzner, podepsalo 11 000 lidí, Senát se jí tak musel zabývat. Ze zákona musí řešit petice, na nichž je více než 10 000 podpisů.
„Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt. Jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád,” shodly se v návrhu přijatého usnesení horní komory její petiční výbor a ústavní komise.
Ke zdrženlivosti se nedostali
Původně měli zákonodárci horní komory hlasovat i o tom, zda Zemanovi nedoporučit, aby byl ve svých výrocích zdrženlivější. K tomu se ale nedostali, protože sál opustila část levicových senátorů, a komora proto nebyla usnášeníschopná.
Výzvu chtěli prosadit pravicoví senátoři, kteří připomínali také Zemanův odmítavý postoj ke jmenování některých profesorů nebo kritické výroky k islámu a prezidentovu přítomnost na demonstraci 17. listopadu po boku předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky, jenž byl za své výroky obviněn z podněcování k nenávisti vůči muslimům.
Poukázali na to jak senátor Jiří Šesták z klubu Starostů, tak mluvčí petentů Michal Majzner, který naznačil podobu s výroky představitelů ze 30. let minulého století vůči židovskému náboženství.
Sklidil za to kritiku od místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD). „Tihle lidé mluví o fašismu a sami se jako fašisté chovají,” prohlásil Škromach. Klíčové je pro něj to, že petice je nedůvodná.
„Všechny ty řeči kolem vnímám jako součást dlouhodobé štvavé kampaně, která tuhle zemi systematicky a účelově rozděluje,” dodal ve shodě s předsedou Strany práv občanů Janem Velebou.
| Co říká Ústava ČR o stíhání prezidenta republiky |
|---|
| (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. |
| (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. |
| (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. |