Článek
Český prezident pochválil tádžickou hlavu státu Imomaliho Rachmona za to, jak se podle něj dokázal vypořádat s potížemi, které islámští radikálové působili ve válce v Tádžikistánu v 90. letech minulého století. O svém hostiteli Zeman řekl, že je "jediný prezident na světě, který dokázal porazit islámský terorismus".
Mluvil přitom o konfliktu, který bývá obvykle označován za občanský. Proti vládnímu vojsku se tehdy postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami. Podle Zemanova mluvčího prezident konflikt považuje za občanskou válku, která byla i bojem proti terorismu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Odbytiště pro české firmy
Před schůzkou se Zuchurovem položil Zeman věnec u památníku Ismaila Somoniho, který je považován za otce tádžického národa. Při setkání s novináři pak český prezident zopakoval, že potenciál Tádžikistánu vidí především v hydroenergetice, v budoucnosti by země podle něj mohla teoreticky zásobovat elektrickou energií celou Střední Asii, případně i Afghánistán. Za druhý potenciál označil ropné vrty.
Tádžikistán proto Zeman vnímá jako perspektivní odbytiště. České firmy by se podle něj mohly uplatnit především při stavbě malých a středních vodních elektráren, při jejich opravě nebo dodávce náhradních dílů.
Podepsané kontrakty i kontroverzní výroky
Také Zemanova předchozí návštěva Kazachstánu byla zaměřena na otevření prostoru pro uzavírání nových kontraktů. S hostitelem Nursultanem Nazarbajevem, který zemi tvrdou rukou vládne už téměř čtvrt století, jednal o spolupráci v dopravě a strojírenství. Kazachům také slíbil zjednodušení vízových procedur potřebných pro cestování do České republiky. České firmy v Kazachstánu podepsaly dokumenty předpokládající kontrakty za asi 450 miliónů dolarů.
Kromě posilování hospodářské spolupráce provázely Zemanovu návštěvu Střední Asie kontroverzní výroky. V kazašské Astaně v úterý vyslovil souhlas s názorem, že Ukrajina by neměla vstoupit do Severoatlantické aliance. Země by měla být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, řekl Zeman v reakci na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. Finlandizace je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti. [celá zpráva]