Zeman napíná poslance s Dukovany

Nad oběma zákony visí hrozba prezidentského veta. Protože do voleb by poslanci nestihli případné veto přehlasovat, hrozí, že by mohli mimořádnou schůzi svolat i po volbách, což se ještě nikdy v české historii nestalo.

Poslancům dosavadní Sněmovny podle Ústavy vyprší čtyřleté volební období až 20. října. Do té doby mohou hlasovat. Nově zvolená dolní komora může rozhodovat až po svém ustavení a po slibu poslanců, ale jen o nových zákonech. Ty staré spadnou pod stůl.

V případě zákona o Dukovanech se prezident dlouhodobě vymezuje proti neúčasti Ruska a Číny v tendru. „Všichni experti se v zásadě shodují, že snížení počtu účastníků v tendru znamená růst ceny o několik desítek miliard korun. Ti, kdo způsobili, že jim nevoní Rusko nebo Čína, tak připraví českou ekonomiku o několik desítek miliard korun,“ řekl Zeman v srpnu českým velvyslancům.

Co se týče rušení kojeneckých ústavů, hradní mluvčí Jiří Ovčáček Právu nedávno řekl, že se na prezidenta obracejí odpůrci této předlohy.

Zákon o sociálněprávní ochraně dětí byl ze Senátu odeslán na Hrad 14. září. Zeman má patnáct dní na to, aby jej podepsal, či vetoval, může tedy rozhodnout do 29. září. A v jednacím řádu Sněmovny je desetidenní lhůta, po níž mohou poslanci veto přehlasovat. Ta uplyne přesně v první den voleb, které se konají 8. a 9. října.

Zákon o Dukovanech schválila Sněmovna s úpravami Senátu minulý týden, tisk šel rovnou na Hrad.

Někteří poslanci upozorňují, že mandát současné Sněmovny končí až 20. října. „Teoreticky by tedy i po volbách bylo možné situaci řešit,“ řekl Právu předseda pirátů Ivan Bartoš, který nevyloučil, že by Zeman mohl lex Dukovany vetovat.

Podobně hovoří i první místopředsedkyně pirátské strany Olga Richterová, spoluautorka novely o sociálněprávní ochraně dětí. „Sněmovna se může sejít do 20. října. Vzhledem k široké podpoře v Senátu a systémově správnému navázání odměn pěstounů na minimální mzdu věřím, že pan prezident nebude proti,“ řekla Právu Richterová. V to, že Zeman zákon podepíše, věří i autor předlohy Aleš Juchelka (ANO).

Ústavní právník Jan Kysela Právu řekl, že zákon připouští možnost, že by se ještě po volbách sešli poslanci ve starém složení. „Možné to je, ale nikdy se to nestalo. Obecně se má za to, že pokud není skutečně krajní nouze, stará Sněmovna už nemá být aktivována, protože voliči už ukázali prstem na někoho jiného,“ uvedl ústavní právník.

Připomněl také, že ze zákona platí diskontinuita. „Nová Sněmovna se nevrací k dílu té staré,“ řekl. To znamená, že zákony, které ve volebním období spadnou pod stůl, musejí poslanci předložit znovu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ne­očekává, že by Zeman zákon o Dukovanech nepodepsal. „Nepředpokládám, že k tomu dojde. Bez zákona se nedá udělat tendr, zákon je poctivě odpracován a my potřebujeme pokračovat v přípravě bloku,“ sdělil Právu.

Pokud by ale prezident zákon vetoval a Sněmovna by ho do nástupu nové nestačila přehlasovat, existuje podle Havlíčka ještě několik pojistek, aby ruské a čínské firmy zůstaly z tendru vyloučeny.

Ministr připomněl přijaté vládní usnesení, bezpečnostní pojistku v zadávací dokumentaci ze strany investora stavby ČEZ, jež stanovuje, že tendru se bude moci účastnit pouze firma, která projde bezpečnostním posouzením. Tzv. bezpečnostní dotazník ČEZ ruskému Rosatomu ani čínské CGN neposlal.

Podle jednomyslného rozhodnutí vlády byl poslán pouze americkému Westinghousu, jihokorejské KHNP a francouzské EDF.

V to, že Zeman zákon o Dukovanech podepíše, věří i místopředseda KDU-ČSL a člen stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů Jan Bartošek. „Avšak v případě, že by se prezident rozhodl zákon vetovat, je to pro mě natolik prioritní, že by bylo nutné svolání mimořádné schůze Sněmovny. Jsem připraven to ini­ciovat,“ dodal.

Poslanci se do voleb sejdou ještě na dvou mimořádných schůzích. Budou řešit závěrečnou zprávu vyšetřovací komise o otravě v Bečvě a tři dny před volbami i zmrazení platů ústavních činitelů.

Nově zvolení poslanci získají volbami mandát, imunitu a například i plat, ale hlasovat budou moci až po složení slibu po ustavení Sněmovny. Ta musí být svolána do třiceti dnů po volbách, ale nejdříve den po ukončení volebního období staré Sněmovny, tedy 21. října.