Článek
„Prezident republiky, jako státní orgán, je vždy při výkonu pravomocí vázán ústavními i obyčejnými zákony,“ konstatovala předsedkyně senátu Ludmila Sandnerová a připomněla zákon o vysokých školách, podle nějž mimo jiné řízení, které vede ke jmenování uchazečů profesory, náleží právě akademické obci. Vhodnost kandidátů posuzuje vědecká rada a odborná hodnotící komise, nikoliv ministr školství nebo prezident republiky, kteří vhodnost nemůžou dostatečně odborně posoudit.
„Žalovaný podle soudu nemůže objektivně disponovat odborností ve všech oborech, v nichž dochází ke jmenování profesorů vysokých škol,“ pokračovala soudkyně. „Podle soudu není namístě, aby žalovaný v rozporu s uvedeným činil vlastní šetření,“ dodala.
Hradní právník Marek Nespala se po vyhlášení rozhodnutí nechal slyšet, že s největší pravděpodobností podá proti němu kasační stížnost a že Zeman patrně Ošťádala profesorem opět jmenovat odmítne.
Zeman znovu na válečné stezce s akademiky, odmítá jmenovat tři profesory
Zeman poprvé odmítl Ošťádala jmenovat profesorem v květnu roku 2015. Své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že Ošťádal byl v minulosti v kontaktu s StB. Sám Ošťádal už dříve veřejně připustil, že StB poskytoval krycí adresu pro korespondenci ze zahraničí, s tím, že byl „mladý a naivní“. Hradní právník v pátek Ošťádala označil za agenta, Zeman v minulosti rovnou za „superagenta“ StB.
Právní zástupce Univerzity Karlovy Martin Bělina žalobu odůvodnil tím, že je Zemanovo rozhodnutí v rozporu se zákonem o vysokých školách. Zeman podle UK nemůže věcně přezkoumávat morální či odbornou způsobilost kandidátů na profesuru, podle zákona tuto pravomoc mají právě vysoké školy.
Podle něj už samotné Zemanovo odůvodnění jeho negativního rozhodnutí konstatuje, že v ČR prezident jmenuje profesory, čímž přikládá jmenování profesorů zásadní význam.
„Jsem toho názoru, že i pan prezident si je vědom znění zákona a samotné odůvodnění předpokládá, že pan prezident může postupovat pouze jedním způsobem, tedy jmenovat profesory,“ uvedl Bělina a podotkl, že Ošťádal splnil všechny podmínky pro jmenování profesorem a Zeman ho jím měl jmenovat. „Není mi zřejmá motivace, proč pan prezident postupuje v rozporu se zákonem o vysokých školách,“ uzavřel Bělina.
Pro Nespalu jde o jasnou věc. Podle něj byl z právního hlediska akt prezidenta bezvadný, a je proto potřeba žalobu zamítnout.
„Prezident, věren svému slibu, že bude svůj úřad vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nemohl návrhu vyhovět,“ prohlásil Nespala a dodal, že jinak by prezident byl pouze „ceremoniářem, případně automatem na podpisy, v lepším případě signatářem“.
„Těžko lze po prezidentu republiky jako nejvyšším výkonném orgánu a nositeli suverenity chtít, že když se doví něco, co vlastně vylučuje toho uchazeče, tak aby to automaticky podepsal a byl s prominutím za blbce. To po prezidentu republiky skutečně nelze požadovat,“ uvedl po rozhodnutí Nespala.
Soud hodil Zemanovi na hlavu jeho rozhodnutí nejmenovat profesory
Soudy se kvůli Zemanově rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory táhnou již pátým rokem. Před dvěma lety oba jmenovaní uspěli u pražského městského soudu, který pravomocně zrušil jejich nejmenování a vrátil Zemanovi věc k novému projednání. Soud tehdy Zemanovi připomněl, že nepřímo zasahuje do autonomie vysokých škol.
Hradní právník proti rozhodnutí podal kasační stížnost, Nejvyšší správní soud jí ale nepřiznal odkladný účinek a Hrad vzal stížnost zpět s tím, že Zeman ve věci znovu rozhodne. V listopadu 2018 se Zeman znovu rozhodl, že Ošťádala s Fajtem profesory jmenovat nebude.