Rakousko podpořilo Česko v roztržce s Ruskem

„Vyjádřil jsem Česku plnou podporu v bobtnajícím diplomatickém konfliktu,“ řekl rakouský prezident na tiskové konferenci se Zemanem. Ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií podle něj již poměrně dlouho panuje negativní trend.

Zeman v této souvislosti ocenil, že Rakousko má vůči Rusku „vyvážený postoj“. Vyjádřil „plný souhlas“ s Van der Bellenem, že Rusko patří do Evropy a že není nutné vyvolávat ovzduší studené války. EU by podle Zemana měla spolupracovat se všemi významnými státy světa a nikoho by neměla vylučovat z ideologických nebo podobných důvodů.

V reakci na rozhodnutí moskevského soudu, který označil fondy a štáby spojené s vězněným opozičníkem Alexejem Navalným za extremistické organizace, Zeman řekl, že je otázkou, proč je z Navalného dělán hrdina. Dodal, že Navalnyj v minulosti veřejně schválil ruskou anexi Krymu a ve svých veřejných vystoupeních podpořil ruské nacionalisty.

Rakouský prezident řekl, že bez ohledu na hodnocení Navalného není důvod k pokusu o jeho otravu. Zmínil rovněž význam svobody tisku a slova.

Prezidenti si při schůzce také potvrdili odlišné názory svých zemí k jaderné energii. Van der Bellen v této otázce považuje za důležitou transparentnost. „Dokud jsme dobře informováni, dokud technici a vědci spolupracují, pokud jde o Dukovany a Temelín, nejsou důvody k obavám,“ řekl Van der Bellen.

Zeman tlumočil svému rakouskému kolegovi, že česká vláda schválila projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. „Jsem rád, že i polská vláda a osobně polský prezident k tomu vyjádřili svůj souhlas. Chápu, že jsou jisté pochybnosti na rakouské straně. A ty by bylo opět dobré řešit v přátelské atmosféře diskuse,“ řekl Zeman.

Vláda loni na podzim schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi, což nechápou ekologové, ani Ostrava, jejíž zastupitelé záměr označili za „zvěrstvo, fantasmagorii a ptákovinu”.

Zeman také po setkání s Van Der Bellenem řekl, že by uvítal otevření Českého domu ve Vídni. „Bylo by krásné, kdybychom časem měli Český dům i ve Vídni, protože ve Vídni byla tak velká česká menšina, že se o Vídni říkalo, že je to druhé největší české město,“ dodal Zeman.

Oba prezidenti se vyslovili pro posílení dopravního spojení mezi oběma zeměmi a pochvalovali si ekonomickou spolupráci ČR a Rakouska.

Zeman také popřel informace tisku, že žádal odvolání velvyslankyně v Rakousku Ivany Červenkové. „Jedná se celkem o výměnu asi 25 velvyslanců, samozřejmě včetně velvyslankyně v Rakousku. Já sám jsem sice o její odvolání nežádal a některé informace médií jsou v tomto smyslu nikoliv nepřesné, ale nepravdivé,“ uvedl Zeman.

Zeman dále vysvětlil, proč v roce 2016 v rakouských prezidentských volbách podporoval Norberta Hofera, Van der Bellenova protivníka a kandidáta Svobodných (FPÖ). „Byl mi z jednoduchého důvodu sympatický: těžce se zranil při paraglidingu, a jak víte, já sám jsem nyní na invalidním vozíku a k chůzi potřebuji hůl,“ řekl Zeman podle rakouských médií.

Van der Bellen, někdejší šéf rakouských Zelených, doplnil, že vztahy mezi ním a Zemanem dobře ukazují, jak lidé nejprve podléhají předsudkům a pak zjistí, že spolu výborně vycházejí. „A nejen proto, že mají společnou neřest,“ dodal hostitel, načež vytáhl krabičku cigaret.

Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman už ve středu sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkým a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem. Zeman je označil za své přátele, na což Van der Bellen zareagoval slovy, že by jej velmi těšilo, kdyby Zeman zařadil do okruhu svých přátel i jeho.