Článek
Alespoň tomu nasvědčují nedělní prezidentova slova v Otázkách Václava Moravce, kde opět poukázal na možné bezpečnostní riziko v případě jmenování Jana Mládka (ČSSD) ministrem průmyslu a obchodu. Odkázal přitom na blíže neurčené právo prezidenta používat informace při prověřování příslušných kandidátů.
Zatímco Mládek v uplynulých dnech tvrdil, že jeho prověrka byla v roce 2007 přerušena, protože ji už po odchodu z veřejné správy nepotřeboval, prezident v neděli zopakoval, že podle jeho informací ji Národní bezpečnostní úřad Mládkovi odmítl vydat.
„Podle informací, které jsem dostal, tato bezpečnostní prověrka mu byla odmítnuta, a nikoli přerušena,“ prohlásil prezident a dodal: „Vycházím pouze z toho, že jestliže NBÚ odmítne bezpečnostní prověrku, pak se jedná, bez ohledu na konkrétní jméno, o bezpečnostní riziko.“
„Důvod? Neznám“
Zeman prý příčiny nezná. „NBÚ neuvedl žádné důvody, bylo suše konstatováno, že tu bezpečnostní prověrku odmítl. Já jsem se po důvodech nepídil, protože tady už bych byl asi na hraně překročení svých kompetencí,“ dodal.
Je tak zjevné, že Zeman mohl využít informací civilní kontrarozvědky. Jako prezident totiž nemá právo od NBÚ přímo získávat informace o udělených nebo odmítnutých prověrkách.
Podle zákona o ochraně utajovaných informací však NBÚ pravidelně tyto informace posílá jak zpravodajským službám, tak ministerstvu vnitra. Prezident jejich příjemcem není.
Podle někdejšího šéfa Vojenské zpravodajské služby, bezpečnostního experta Andora Šándora může prezident při prověřování kandidátů požádat tajné služby o prověření. „Na to má právo a lze si takový postup představit,“ řekl Právu.
Důvodem k takovému postupu může být letitý odpor k Mládkovi, který se datuje už z dob Zemanovy vlády. Tehdy byl Mládek náměstkem ministra financí Pavla Mertlíka. Oba kvůli neshodám s tehdejším premiérem ve funkcích roku 2001 skončili.
Chválil Němečka
Ačkoli má prezident výhrady k některým členům vlády, včera k již dříve chválené budoucí ministryni spravedlnosti Heleně Válkové a ministru dopravy Antonínu Prachařovi (oba ANO) přidal i adepta na resort zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), ředitele Fakultní nemocnice Ostrava.
Zopakoval, že se všemi adepty do vlády se sejde. Jeho zjevný apetit mluvit Sobotkovi a jeho ministrům do personálních věcí se projevil i opakovanou chválou některých členů Rusnokovy vlády, kteří by podle Zemana díky své odbornosti mohli jít do náměstkovských funkcí.
Jde o ministra průmyslu a dopravy Jiřího Ciencialu, zahraničí Jana Kohouta, zemědělství Miroslava Tomana a obrany Vlastimila Picka, který podle zdrojů Práva po setrvání v úřadu pošilhává. Sám možný šéf resortu obrany Martin Stropnický (ANO) ale odmítá komentovat, zda s Pickem počítá, protože sám prý nemá své jisté.
Včera v Partii televize Prima uvedl, že se s Pickem sešel asi třikrát, nicméně dodal: „Pokud by se nástup současných ministrů měl transformovat v nějaké první náměstkování, tak mi to přijde docela zvláštní, protože by mohla paradoxně vzniknout jakási čtyřkoalice, a to myslím úplně nereflektuje výsledky voleb.“
Prezident včera pochválil cíle koalice, ale přesto zapochyboval: „Neexistuje oblast, vůči které bych zde měl výhrady. Kladu si jen prostou a vznešenou otázku, kde na to vezmou peníze.“
Podle něj v cílech chybí progresivní zdanění fyzických osob, zvýšení firemních daní stejně jako třeba zavedení sektorové daně. To jsou body, které vetovalo ANO i lidovci.
Křeček a Zářecký na ombudsmany
Zeman také oznámil, že do funkce ombudsmana navrhne jeho současného zástupce, bývalého poslance soc. dem. Stanislava Křečka a někdejšího šéfa Legislativní rady v Paroubkově a Fischerově vládě Pavla Zářeckého. Pokud by Sněmovna Křečka zvolila, byl by Zářecký vhodným adeptem na křeslo jeho zástupce. „Kdyby bůh a Poslanecká sněmovna dali, tak by to byl velmi dobrý tandem,“ uvedl prezident.
Podle 38 procent dotázaných v průzkumu Medianu pro ČT má prezident výměnu některých ministrů vyžadovat, podle 52 procent lidí by naopak měl kabinet jmenovat bez podmínek.
Nejlepší hodnocení si Zeman vysloužil za využívání prezidentských pravomocí, za což dostal známku 2,7. Průměrnou známku 2,9 měl za obhajobu českých zájmů, za působení na vnitropolitické scéně 3,1 a za nadstranické vystupování pak 3,3. Nejhůř lidé hodnotí reprezentaci na veřejnosti, za tu Zeman dostal 3,5.
