Článek
"Její mimořádné sportovní úspěchy navždy zůstanou v myslích nás všech," napsal Zeman v kondolenci. K jejím postojům po vpádu armád Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa a v době komunistické normalizace se nevyjádřil. Hrad předtím uvedl, že otázka případného státního pohřbu Čáslavské je především na vládě a rodině legendární sportovkyně.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 31. srpna 2016
Před Zemanem se k úmrtí slavné sportovkyně vyjádřil jeho slovenský kolega Andrej Kiska. Na Twitteru uvedl, že Čáslavská ukázala světu, že v okupovaném Československu jsou lidé, kteří se nebojí.
With her victories, dignity and courage, she will stay in our hearts forever. Thank you Věra Čáslavská #RIP https://t.co/0EzWxnCIcC
— Andrej Kiska (@Andrej_Kiska) 31. srpna 2016
Čáslavská po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Politicky se angažovala i po revoluci v roce 1989. Na Pražském hradě působila jako poradkyně tehdejšího prezidenta Václava Havla.
V poslední době se například vyslovila pro přijímání uprchlíků nebo podepsala petici, která na začátku roku 2014, tedy v době změn na Ukrajině, vyzývala Zemana, aby nejednal s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.
S prezidentem se střetla i v jiných případech. V lednu 2014 oznámila, že se kvůli němu nezúčastní oznámení české nominace na olympijské hry v Soči, které se konalo na Pražském hradě. V prezidentské volební kampani podporovala Zemanova konkurenta ve druhém kole Karla Schwarzenberga.