Zeman je mimo hru

Podle neoficiálních výsledků získal stejně jako v první volbě nejvíce hlasů Klaus. Jeho kandidaturu podpořilo 89 poslanců a 32 senátoři. Zemanovi dalo hlas 78 poslanců a 5 zástupců Senátu. Moserová získala hlasy 25 poslanců a 43 senátorů.

Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů v jednotlivých komorách Parlamentu.

Poslanci a senátoři hlasováním rozhodli, že i dnešní volba hlavy státu bude tajnou volbou. S návrhem souhlasila drtivá většina zákonodárců. Po zahájení schůze s projevem vystoupili všichni tři kandidáti - Václav Klaus, Jaroslava Moserová a Miloš Zeman. První kolo druhé volby začalo před polednem, schůze bude pokračovat od 14:00.

O prezidentský úřad se ucházeli tři kandidáti. Vládní ČSSD navrhla svého bývalého předsedu a expremiéra Miloše Zemana. Kandidátem opoziční ODS bude opět Václav Klaus. Část unionistů, lidovců a nezávislých senátorů nominovala senátorku Jaroslavu Moserovou.

Následnou rozpravu po projevech kandidátů zahájil šéf komunistů Miroslav Grebeníček. Vyjmenoval, co bude jeho stranu na uchazečích o prezidentskou funkci zajímat. Půjde podle něj o názor na válku proti Iráku a možné zapojení České republiky do ní. "Jaký je váš názor na ochranu nájmů, co považujete za oprávněné zájmy nájemníků a majitelů domů? Za třetí, jaký je váš názor na politiku omluv sudetským Němcům?" zeptal se Grebeníček. Poslední otázkou podle předsedy KSČM je, "jaká je vaše pozice ke stále se objevujícím snahám prolomit restituční hranici únor 1948 ve vztahu k majetkům šlechty a církve?"

Grebeníček neprozradil, koho budou komunisté volit, ale slíbil, že se budou snažit, aby země měla prezidenta co nejdříve. Senátor Martin Mejstřík (Cesta změny) prohlásil, že nevěří ve změnu Zemana a Klause k lepšímu. Citoval např. z petice Děkujeme, odejděte! z roku 1999, jíž byl spoluautorem. Zemana s Klausem v závěru vystoupení Mejstřík vyzval, aby stáhli svou kandidaturu ve prospěch Moserové. Tu podpořili také šéf lidovců Cyril Svoboda či senátor Jiří Zlatuška (Liberální reformní strana).

Zlatuška uvedl, že volba jednoho z představitelů dvou nejsilnějších politických stran znamená rezignovat na linii étosu a kontinuity dané osobností Václava Havla. Moserovou naopak představil jako mimořádnou osobnost s výrazným zahraničním renomé, připomněl její účinkování v UNESCO i v Austrálii a na Novém Zélandu, kde působila jako velvyslankyně.

Představuje podle Zlatušky čestnou výjimku, která se nesnížila k jednání s komunisty. Vyloučil, že by Moserová kandidovala pouze z taktických důvodů. Za jediný úkol dneška označil zvolení prezidenta, nikoli snění o přímé volbě nebo dalších pokusech s novými kandidáty. "Bude-li první prezidentkou ČR dáma kvalit senátorky Moserové, budeme na ni moci být hrdi," zakončil Zlatuška.

Jako poslední předstoupil premiér Vladimír Špidla, který se v minulosti netajil svými antipatiemi k Zemanově kandidatuře. "Soc. dem. nominovala Miloše Zemana a musím říct, že to byl komplikovaný proces a je to proces, který jsme prožili velmi hluboce," uvedl.

Podle svých slov nemůže přijmout úvahy o tom, že kterýkoli z kandidátů nemá obecné morální právo usilovat o pozici prezidenta ČR. "Jsou to lidé, kteří většinou obstáli a někdy neobstáli. Každý, kdo je z tohoto světa, má své meze, má své zlé okamžiky, má naopak své hvězdné hodiny. Jsou to lidé, kteří byli vystaveni tlaku pod přísnou kontrolou veřejnosti," poznamenal Špidla. "Je naší povinností, naším právem a jistou výsadou, velmi hluboce přemýšlet a rozhodnout se. Dámy a pánové, nemohu říci nic jiného, než že Miloš Zeman je kandidátem soc. dem.," uzavřel premiér.

Předseda ODS a místopředseda Senátu Mirek Topolánek uvedl, že málo lidí v politice je tak transparentních, výrazných a čitelných jako Václav Klaus, a proto o něm už šířeji mluvit nechtěl. "Nový prezident by neměl vzejít z aritmetického rozmaru a přízemního počtářství. Lidé očekávají, že vyberme člověka, na kterého budou moci být hrdí."

Podle Topolánka by jediným kritériem volby měla být otázka, zda je to dobré pro Českou republiku. Jak uvedl, poslední četné průzkumy veřejného mínění ukazují, že zvolení Václava Klause by pro republiku dobré bylo. Na závěr Topolánek sdělil, že pokud se nepodaří prezidenta dnes zvolit, "měli bychom to svěřit občanům České republiky, čemuž začínám dávat přednost".

Poslanec Josef Kubinyi (ČSSD) uvedl v diskusi, že přímá volba je lepším řešení výběru prezidenta. Dnešní svoji účast ve volbách bere podle svých slov jako splněnou povinnost poslance a dostání stranické disciplíně. "Pokud dnes ale prezidenta nezvolíme, dalších pokusů se už nebudu účastnit", sdělil přítomným kolegům Kubinyi.

Jako první před zákonodárci vystoupil Václav Klaus, který v závěru svého projevu poslance a senátory pobavil vlastní sebekritikou. Připomněl, že po skončení minulé volby zákonodárce požádal, aby se polepšili. "Zkusil jsem začít sám u sebe. Ukázalo se, že to není snadné," prohlásil Klaus, za což se mu dostalo potlesku a smíchu. "Není to snadné, ale za pokus to stojí," pokračoval Klaus.

Dnes ráno si podle svých slov vzpomněl "na léta politického soupeření s mnohými z vás. Chtěl bych proto říci, že na ně nezapomínám, ale že už jsou pro mě dnes věcí minulosti," uvedl Klaus a dodal: "Mám dostatek sil, vůle, chuti a inspirace podílet se spolu s vámi na maximálním posílení důvěry občanů v demokratické instituce naší země a na znovunalezení optimismu, odvahy a sebejistoty, které jediné vedou k bezpečné a úspěšné budoucnosti všech našich občanů a skutečně všech bez rozdílu."

Kandidátka senátního klubu otevřené demokracie Jaroslava Moserová v projevu mj. uvedla: "Věřím ve slušnost a nemyslím si, že to je slovo zastaralé či obnošené. Věřím v Boha a prosím o moudrost. Síly mám dostatek." Všichni zákonodárci podle slov Moserová musí být především věrni svému poslaneckému či senátorskému slibu, že budou opravdu konat podle svého svědomí. "Lidé nedůvěřují politickým stranám, doufám, že se to časem změní, bude to na nás na všech. Věřím však, že budou důvěřovat mě. Prosím, důvěřujte mi také," uzavřela Moserová.

Miloš Zeman se v projevu soustředil na výklad toho, co by podle jeho názoru budoucí český prezident dělat neměl a co naopak měl. Jak uvedl, hlava státu by neměla až monarchisticky nadužívat své pravomoci dané ústavou. V té souvislosti kritizoval například dosavadní výběr ústavních soudců založený na naprosto nedostatečné konzultaci s relevantními institucemi.

"Prezident by neměl být jen moralistní kazatel tepající právem či neprávem zlořády a neduhy naší společnosti, protože je součástí výkonné moci, a jako takový je za toto dění spoluodpovědný," prohlásil. Prezident by podle Zemanových slov měl být organizátorem politického dialogu, jehož by se pravidelně zúčastňovali předsedové parlamentních stran a klubů, a v němž by hlava státu nehrála pouze roli rozhodčího, ale moderátora, který by projasňoval atmosféru, zabraňoval informačním šumům a nedorozuměním. "Tato role prezidenta je nezastupitelná a tento politický dialog by měl být permanentní," uvedl Zeman.

Zdůraznil, že udělování milostí by pojímal jako akt krajně výjimečný, který by vyžadoval nejen kontrasignace, ale i výrazné doporučení ministra spravedlnosti. "Nepovažuji jakoukoli amnestii za vhodnou, neboť to znehodnocuje práci vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců," sdělil Zeman.

I přes plnou účast senátorů a pouze jednoho chybějícího poslance nemají Zeman, Klaus ani Moserová takovou podporu, aby mohli pomýšlet na zvolení hned v prvním kole.

ČTK podle podpisových listin zjistila, že jediným chybějícím poslancem je sociální demokrat Radim Turek. Ten chyběl už při části minulé volby hlavy státu, a to proto, že je po operaci nohy. Na vlastní volbu prezidenta ale tehdy přišel. Zpravodaj ČTK ho dnes viděl po zahájení schůze v kuloárech, kde chodil o berlích.

Po rozpravě zákonodárců by obě komory měly rozhodnout, zda volba bude tajná, nebo veřejná. Většina zákonodárců se znovu kloní k tajné. Volba bude nejvýše tříkolová. Až průběh volby a zákulisních vyjednávání ukáže, zda se všechna tři kola uskuteční hned dnes.

Očekává se, že celé dnešní jednání budou provázet vyjednávání uvnitř parlamentních frakcí a mezi nimi. Kandidáti budou usilovat především o hlasy lidovců a komunistů, o nichž se soudí, že nejsou jednotní.

Divoký zákulisní boj o každý hlas provázel poslední hodiny před zahájením druhé volby. V parlamentních kuloárech poletují spekulace o měšcích plných peněz pro váhavce a šermuje se lukrativními funkcemi. Sami politici hovoří o kšeftování, s nímž Zeman i Klaus a jejich vyjednávací týmy vstoupili do boje.

Klaus se proti zprávám o kupčení ohradil a naopak ostře napadl Zemana: "Nenabízím žádné peníze, jako někteří jiní, žádná konkrétní místa ve státním aparátu," uvedl v Českém rozhlase s jasnou narážkou na expremiéra a jeho lidi. "V každém klubu hovořím stejně. Nikdy nikoho nepřemlouvám, aby mne volil. Nikomu neslibuji peníze, lukrativní posty a cokoliv jiného. Seznamuji se svojí představou, co by měl český prezident dělat," tvrdil včera opakovaně Zeman. "Myslím, že Klausovi lidé nabízejí ještě více než Zemanovi," nechal se slyšet jeden z komunistických poslanců, který ale tvrdil, že KSČM o posty nejde.

Na všech stranách se mluví o nabízených postech, například o křesle guvernéra ČNB, postech velvyslanců i funkcích pro komunisty. Zemanovi vyjednavači vytáhli nejtěžší kalibr na ODS: pokud někteří zákonodárci za tuto stranu ve třetím kole pomohou Zemanovi, mohl by Klaus získat funkci guvernéra centrální banky. Musel by si však počkat až do roku 2006, kdy šéfovi ČNB Zdeňku Tůmovi vyprší funkční období. Guvernéra totiž může prezident odvolat za jasných podmínek. Těmi jsou střet zájmů, odsouzení za trestný čin nebo skutečnost, že šest měsíců nevykonává svou funkci. Podle neoficiálních informací Zemanovi lidé mají nabízet i jiné funkce, které jsou v rukou prezidenta. Má jít údajně o posty velvyslanců v postkomunistických zemích, které by mohli obsadit někteří komunisté výměnou za Zemanovo zvolení.

Ani nejoptimističtější počty nepředpokládají, že by jak Zeman, tak Klaus mohli funkci dnes ve třech kolech získat. Pokud se znovu nepodaří zvolit hlavu státu, není vyloučeno, že třetí reparát již poslanci a senátoři dělat nebudou a na řadu přijde přímá volba. V ní pak politické strany již nebudou hrát první housle.

Právě to je jeden z argumentů, kterými se snažil Zeman po tři dny ve své hradní ofenzívě přesvědčit zejména své odpůrce. Podle nepotvrzených informací našel pochopení jen někde. Dosavadní spekulace naznačují, že na své straně má většinu poslanců soc. dem., většinu komunistů a hovoří se také o některých lidovcích.

Nepřehlednou situaci, a hlavně předpoklad, že dnes nebude nikdo zvolen, se rozhodla využít ODS, jejíž vyjednavač Miroslav Beneš kromě shánění podpory pro Klause již začal sondovat u politických konkurentů možnost okamžitého zavedení přímé volby, pokud i druhý pokus skončí fiaskem. Pro podobný postup je i komunista Dolejš, který se obává, že třetí volbu parlamentem by mohli chtít do patu přivést neúspěšní kandidáti z voleb předcházejících. "KSČM už proto nebude postupovat jako v prvním případě, kdy sypala do uren negativní hlasy. Tentokrát budeme aktivní," prohlásil Dolejš.