Hlavní obsah

Zeman jako klíčová postava po volbách už měsíc nepromluvil na veřejnosti. Politici jsou v klidu

Aktualizováno

V souvislosti s rušením programu prezidenta Miloše Zemana se objevují spekulace, že je jeho stav vážný. Pokud by odešel z funkce okolo voleb, přešly by ústavní pravomoci při vyjednávání o vládě na předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten však Novinkám řekl, že se na tuto eventualitu zatím nepřipravuje. Obdobný postoj zaujímá i zbytek politické scény. Zeman přitom už měsíc nepromluvil na veřejnosti.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Prezident Miloš Zeman (třetí zprava) s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem na archivním snímku

Článek

„Já osobně teď neřeším různé spekulace a soustředím se na volby,“ napsal Vondráček Novinkám.

Odkazoval přitom na to, že prezident bude v pátek volit v soukromí na zámku v Lánech, jak mu doporučil jeho ošetřující lékař a šéf Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Zavoral.

„Další kroky (jeho programu, pozn. red.) jsou taktéž následně konzultovány s ošetřujícím lékařem prezidenta,“ doplnil Vondráček.

V případě, že by prezident zemřel nebo rezignoval ještě před volbami, přešly by bezprostřední úkony, mimo jiné svolání zasedání Sněmovny, právě na jejího šéfa Vondráčka.

Zároveň by po ustavující schůzi podala současná vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) demisi do jeho rukou.

Vondráček v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce také uvedl, že informace o zdravotním stavu prezidenta z titulu své funkce dostává.

Na dotaz, zda má nyní důvěryhodné zprávy o tom, že je vyloučené, že bude muset prezidentovu roli po volbách zastat, již nereagoval.

O Zemanově zdravotním stavu média a politici spekulují již několik dnů. Zeman v září strávil osm nocí v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Od té doby je prezident v Lánech, kde ho ve čtvrtek navštívil Zavoral. Následně byl omezen jeho program.

Podle posledních zpráv musí Zeman nabrat síly, řekl to v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. A připustil, že je nemocný. Zároveň podle něj není nutné, aby se objevoval na veřejnosti.

Vystrčil: Vědí, co je před námi

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve čtvrtek Novinkám řekl, že věří, že se okolí prezidenta chová odpovědně a informuje s vědomím, že přichází doba, kdy čekají Zemana klíčové státnické povinnosti.

Po víkendových volbách do Sněmovny ho dle tradice čekají schůzky s šéfy úspěšných stran, posléze by měl jednoho z nich pověřit sestavením nové vlády.

„Přece vědí, co je před námi, jak to bude a může být obtížné a že je v zájmu, abychom ty věci řešili,“ uvedl v narážce na postoj Zemanova okolí, které o prezidentově zdravotním stavu žádné podrobnosti dosud neuvedlo.

Další kroky ale zatím Vystrčil jako šéf horní komory v tuto chvíli podle vyjádření pro Novinky nechystá. Odmítl se také bavit o možnosti, že by parlament aktivoval ústavní článek 66 a shodl se na tom, že prezident není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat svůj úřad.

Adamová: Ať řeknou, jak dlouho bude indisponován

Pokud jde o zástupce z řad opozičních poslanců, za koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) pro Novinky promluvila nejprve šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Teď je míček na straně prezidenta, respektive jeho kanceláře, aby byli schopni ubezpečit veřejnost i politickou scénu, jak dlouho bude případně pan prezident indisponován a jaká je teď konkrétní představa dalšího vývoje,“ řekla.

Šéf ODS Petr Fiala poté doplnil, že chce vyčkat na výsledky voleb. „Pak budeme řešit následné kroky,“ napsal Novinkám.

A s Pekarovou souhlasí i šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Sdělit, v jaké kondici je pan prezident, by hradní kancelář měla,“ řekl Novinkám.

Oslovení zástupci SPD, ČSSD a KSČM na dotazy Novinek doposud nereagovali.

Rychetský: Pravomoc Zemana může být ústavně omezena

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský Právu řekl, že Ústava vůbec nepočítá se situací, kdy není jisté, zda prezident opravdu je schopen o vládě vyjednávat.

„Ústavní předpoklad je, že ústavní činitel vždy jedná lege artis, tedy podle pravidel. Podle vývoje situace se může stát i několik scénářů, pravomoce prezidenta mohou být ústavně omezeny,“ řekl Rychetský.

Parlament by se mohl shodnout dle článku 66 na tom, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad. „Může to zakotvit u Ústavního soudu, který rozhodne, jestli bylo vše v souladu s ústavním pořádkem,“ řekl.

Na aktivaci ústavního článku 66 by se musely sejít obě komory parlamentu. Teoreticky by se mohla ještě jednou sejít i současná Sněmovna, které funkční období končí 21. října.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela už dříve pro Právo naznačil, že v případě mimořádné události by takový scénář byl možný, i když se to v ČR ještě nikdy nestalo.

Výběr článků

Načítám