Zeman: EU by měla opevnit hranici na balkánské cestě

„EU by měla opevnit hranici na tzv. balkánské cestě,“ tlumočil Novinkám Zemanův názor hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Na dotaz, zda by podle Zemana měla Evropská unie dál s Tureckem vyjednávat, mluvčí odvětil, že odpověď je jednoznačná.

Jiný názor má premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj je potřeba v dialogu s Tureckem pokračovat.

„Dohoda EU-Turecko je postavena na jasně daných povinnostech, které musí plnit obě strany. Evropa svou část dohody plní, a proto aktuální vyhrůžky z turecké strany nejsou na místě. Strašení občanů EU migrační vlnou a problematická situace migrantů se nesmí stát předmětem politického obchodu,” komentoval předseda vlády.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Evropa měla s USA a Ruskem urychleně ukončit konflikt v Sýrii, aby se lidé mohli vrátit do svých domovů.

Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) Erdoganův výrok komentoval se slovy, že se nejedná o nic nového. „Podobné výhrůžky už jsme slyšeli. Je pravda, že Turecko teď drží mnoho trumfů v rukách. Na druhou stranu Evropská unie nemůže spoléhat jenom na dobrou vůli Turecka,“ sdělil Novinkám.

Opevnit hranici na balkánské cestě, jak navrhuje Zeman, je podle něj možné. Bělobrádek podotkl, že to však určitě nezabrání tomu, aby se našly jiné cesty.

„Hlavní je, aby se vůbec nedávali na cestu ti, co jsou mimo schengenskou hranici. Je potřeba pomáhat tam, znovu vybudovat města, vesnice, infrastrukturu. Je potřeba co nejvíce pomáhat lidem v táborech i mimo ně, aby nežili v katastrofálních podmínkách, a také bojovat s organizovaným zločinem a převaděči,“ konstatoval vicepremiér.

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek je toho názoru, že Evropská unie by se měla věnovat důsledné ochraně schengenských hranic. „Ustupovat nátlaku a vydírání v zahraniční politice je vždycky ta nejhorší strategie. Turecko to na základě dohody s EU nedělá zadarmo,“ zdůraznil.

Erdoganovy výhrůžky, nebo kohokoliv jiného, nemohou být podle šéfa ODS Petra Fialy základem budoucího jednání. „Otevření hranic pro syrské uprchlíky ale nepovažuji za příliš pravděpodobné. Znamenalo by to masivní nekontrolovatelný přesun lidí i na samotném území Turecka a bylo by pro ně samotné bezpečnostním a ekonomickým rizikem,” míní Fiala.

EU by podle něj měla silnější vyjednávací pozici, kdyby zvýšila tlak na Řecko, aby využilo veškeré podpory a chránilo vnější hranici Unie.

V reakci na čtvrteční hlasování Evropského parlamentu, který nezávazně doporučil zmrazit přístupová jednání Turecka s EU, v pátek turecký prezident Evropě pohrozil, že otevře hranice migrantům mířícím do Evropy. [celá zpráva]