Článek
„Má účast na akcích v Moskvě bude na památku všech sovětských občanů včetně vojáků takzvané Osvobozenecké armády. Naprosto s vámi souhlasím, že už nebyli pod německým velením... To máte jako v lidském životě. Vykonáte špatné skutky, což Vlasov nepochybně vykonal, ale na závěr svého života uděláte jednu dobrou věc. Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl Zeman v rozhovoru.
Prezident na dotaz, co si myslí o chování československé poválečné vlády, která vydala Stalinovi své občany, příslušníky ruské bílé emigrace, uvedl: „Jistě, tehdejší česká vláda podle mého názoru postrádala statečnost. Ta tam bohužel nebyla.“
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Na dotaz, co soudí o zprávách BIS, které upozorňují na rostoucí aktivity ruských tajných služeb v ČR, Zeman sdělil, že není zcela informován o tom, kolik agentů cizích států se nachází na území České republiky.
Rusko a členství v Evropské unii
Odmítl domněnku, že svým chováním vůči Kremlu chce dosáhnout toho, aby Moskva poskytla Česku privilegované postavení ve vzájemném byznysu: „Nechci žádné dárky. Chci standardní ekonomické podmínky včetně kapitálových investic a výměny zboží.“
Prezident řekl, že se možná dokonce i on dočká okamžiku, kdy se Rusko opět stane plnohodnotným obchodním partnerem. Podělil se o svůj sen, jímž je, že „v dlouhodobé perspektivě bude Ruská federace členem Evropské unie. Pokud se vám to nelíbí, můžete si myslet, že to Evropská unie vstoupí do Ruské federace“.
Vlasovci
Jako vlasovci jsou označování příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA), která byla ustavena v listopadu 1944 v Praze spolu s Komitétem pro osvobození národu Ruska. Jejím cílem bylo dosáhnout míru s Německem a vytvořit nové Rusko bez bolševiků. Už v listopadu 1944 byla ustavena 1. divize ROA ze starších dobrovolnických útvarů, které bojovaly po boku wehrmachtu. Druhá divize vznikla ze zajatců na počátku roku 1944.
Do bojů byla nasazena ROA v březnu 1945 na soutoku Odry a Nisy, kde ale byla poražena. Velitel skupiny armád střed Ferdinand Schörner počítal s nasazením ROA u Brna, tehdy ale generál Andrej Alexejevič Vlasov začal jednat s českým odbojem a zvažoval zapojení svých mužů do pražského povstání.
Tisíce vlasovců, jak se jednotkám ROA kvůli jejich veliteli říkalo, se 5. května začaly přesunovat do Prahy, kam dorazily o den později. Obsadili klíčové opěrné body a zastavili první útoky Němců, protože měli těžké zbraně, čímž pomohli zastavit první úder nacistů. V bojích jich padlo na tři sta. Česká národní rada se však rozhodla 7. května další pomoc vlasovců odmítnout a jednotky ROA opustily 8. května Prahu a pokusily se dostat k Američanům, kteří je však většinou vrátili Rudé armádě.
Velitelem ROA byl generál Andrej Alexejevič Vlasov, který byl zajat v květnu 1942 u Leningradu. Záhy začal kolaborovat. Chtěl ustavit ROA, která by pomohla porazit bolševiky. Nacistické velení ustavení ROA dlouho odmítalo.
Po ústupu z Prahy Američané Vlasova zajali 9. května u obce Lnáře. Hlídka Rudé armády ho z amerického zajetí odvedla 12. května. Za vlastizradu byl odsouzen k smrti a 2. srpna 1946 popraven.
Jako důvod uvedl, že na jedné straně jsou suroviny a na druhé moderní technologie.
