Hlavní obsah

Zeman: Česká společnost není xenofobní

Novinky, jas
Aktualizováno

Uprchlická krize bude zesilovat, tvrdí prezident Miloš Zeman, který to v pondělí uvedl na tiskové konferenci u příležitosti poloviny funkčního období. Česká společnost podle prezidenta není xenofobní, což podle něj dokazuje skutečnost, že cizinci žijící v zemi se dokázali asimilovat a zároveň zde není žádná významnější strana s xenofobním programem.

Prezident Miloš Zeman k uprchlické kriziVideo: Novinky

Článek

Příliv uprchlíků do Evropy bude podle prezidenta nadále zesilovat, byť s oscilacemi například v zimních měsících. Důvody jsou podle prezidenta dva. Destabilizace zejména afrických zemí a tzv. nasávací efekt, který ke stávajícím uprchlíkům přivede jejich rodinné příslušníky i další migranty.

Zeman doplnil, že nedávná výzva vědců proti xenofobii v české společnosti míří „mimo terč” a rozděluje společnost nálepkováním. Signatářům doporučil, aby každý z nich přijal alespoň jednoho uprchlíka, aby dokázali, že z jejich strany nejde pouze o exhibicionismus.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Prezident byl dotázán i na návrh vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), který zmínil možnost uzavření hranic schengenského prostoru. Podle prezidenta je tato možnost podle Schengenské smlouvy možná, a to až na šest měsíců.

Rozpad koalice nečeká

Prezident byl dotázán, zda nejmenuje „slabé kusy“ vládního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zeman to odmítl s poukazem na to, že by „prospěl posílení jejich pozice“.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Prezident Miloš Zeman

Hlava státu nepředpokládá, že by dva roky před parlamentními volbami došlo k rozpadu vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců. Obě velké strany podle něj budou vyčkávat, jak pro ně dopadnou krajské volby.

Pochybnosti o vlastním úsudku

Jeden z dotazů směřoval i k Zemanovým pochybnostem. Prezident uvedl, že pochybnostem čelí průběžně a zmínil i konkrétní případ.

Tím bylo jeho přesvědčení, že zadlužené Řecko bude vyloučeno z eurozóny. Opačný výsledek jednání jej přiměl k pochybnostem, zda je dobrým prognostikem. Neopomněl přitom dodat, že očekávání konce Řecka v eurozóně bylo jedním z důvodů, proč se vyslovoval pro přijetí společné evropské měny v ČR.

Zároveň připomněl, že ačkoli není odchod Řecka momentálně aktuální, situace se „může změnit”.

Související témata:

Výběr článků

Načítám