Zeman by uvítal výstavbu Gigafactory v Prunéřově, zmínil i blízkost lithia

Zeman možnou výstavbu továrny na výrobu baterií pro elektromobily, která by znamenala investici v řádu desítek miliard korun, zmínil v úterý na závěr návštěvy Ústeckého kraje. Při setkání s vedením kraje připomněl i možnou návaznost továrny na případnou těžbu lithia, která by se mohla v budoucnu rozběhnout v souvislosti s ložiskem v oblasti Cínovce.

„Chtěl bych ocenit, že těžba lithia může být spojena i s Gigafactory, pro kterou, jak mě pan hejtman informoval, už máte lokalitu v Prunéřově. Tím spíše, že původně zamýšlená lokalita na Plzeňsku se setkávala s odporem jak armády, tak místních obyvatel,“ připomněl Zeman kontroverze vůči zvažovanému zrušení armádního letiště.

Ačkoliv Volkswagen avizoval, že konečné rozhodnutí o tom, zda Gigafactory vznikne v České republice, Maďarsku, či Polsku, padne do konce roku, Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, která je jednou ze značek koncernu, připomněl dlouhodobou nepřipravenost státu na podobně zásadní investiční záměry.

„Za posledních 15 let nepřipravila ani jedna vláda na území České republiky žádnou strategickou průmyslovou zónu pro příchod možného investora,“ konstatoval v souvislosti s nynějšími debatami o výběru nejvhodnější lokality.

Podle bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) jsou strategické průmyslové zóny minulostí, neboť investoři upřednostňují menší průmyslové parky. Nadto připomněl, že vhodné lokality o velikosti nad 100 hektarů prakticky nejsou.

„Co se týká Gigafactory, tak jsme pro Volkswagen a další připravili několik variant, včetně Prunéřova, tehdy byla poptávka Volkswagenu po pozemku do 100 hektarů. To Prunéřov splňoval,“ tvrdí Havlíček, podle něhož se požadavky stran rozlohy pozemků pro výstavbu navýšily až později, v době vlády stávajícího kabinetu.

Ten bude rozhodovat, zda se vzdá funkčního letiště, aniž by měl záruky, že na jeho místě skutečně Gigafactory nakonec vznikne.