Hlavní obsah

Zeman a Klaus diskutovali o NATO. „Na Ukrajině by byl český voják legitimním cílem,“ shodli se

Bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman se v pořadu ČT Události, komentáře shodli na tom, že vstup Česka do Severoatlantické aliance před 25 lety byl přelomovým okamžikem. Zároveň našli shodu na kritice NATO při bombardování Jugoslávie v roce 1999 nebo postupu Aliance v Afghánistánu.

Foto: Česká televize/ČT24

Bývali prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus ve studiu České televize

Článek

Zeman upozornil na fakt, že pokud by Česko vyslalo na Ukrajinu vojáky, byť nebojové jednotky, byli by pro Rusy legitimním cílem.

Zeman vstup do NATO označil za zlomový. „Určitě to byl přelomový rok, zejména pro ty, kteří byli traumatizováni sovětskou okupací z roku 1968,“ prohlásil.

Uvedl také, že náš vstup do Severoatlantické aliance rozhodně nebyl samozřejmostí. Václav Klaus uvedl, že onen 12. březen roku 1999 byl završením dlouhého přístupového procesu.

Pavel vyznamenal bývalého amerického prezidenta Clintona

Domácí

„Byly dva momenty, kdy jsem veřejně kritizoval NATO. Prvním bylo bombardování tehdejší Jugoslávie, za to jsem se následně srbskému prezidentovi Vučićovi omluvil. Byli jsme poslední, kteří s přeletem letadel souhlasili,“ vzpomínal Zeman.

Druhou chybou podle něj byl odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu.

Václav Klaus připojil i válku v Iráku, byť poznamenal, že tam bojovala spíše koalice ochotných než NATO. Zeman pak zopakoval svoji kritiku Kosova. „Byl a je to teroristický stát,“ poznamenal.

Řešily se také výdaje na obranu. „Jsme jako chudá žena, která si chce koupit diamantový náhrdelník. Protože nemá peníze, musí ten náhrdelník buď ukrást, nebo se zadlužit. Zadlužili jsme se,“ podotkl Miloš Zeman a zauvažoval, zda česká vláda neměla místo amerických stíhaček F-35 zvolit švédské gripeny.

Fiala: Nesmíme hodit Ukrajinu přes palubu a čekat, až Rusko přijde k nám

Domácí

„Peníze se nemají valit do armády bez rozmyslu,“ řekl Václav Klaus a jako příklad zmínil také rekordní nákup stíhaček F-35.

Oba bývalí prezidenti se vyjádřili rovněž k tématu Ukrajiny. „Zaznělo několik hlasů z domova i zahraničí, že bychom měli poslat vojáky na Ukrajinu,“ začal Zeman.

„Byl bych velmi opatrný. Na rozdíl od jiných podporuji, abychom na Ukrajinu posílali zbraně. V okamžiku, kdy se naši vojáci, byť to nebudou bojové jednotky, ocitnou na ukrajinském teritoriu, jsou z hlediska válečné praxe legitimním vojenským cílem protivníka. Posílali bychom je na smrt,“ dodal Miloš Zeman.

Je třeba najít prostředníka

Podle Klause se musí začít jednat o příměří, klíčovou roli podle něj mají hrát Spojené státy. „Až se nadechnou a řeknou, že teď se má přestat, tak se přestane,“ řekl.

Zeman opět souhlasil, ale Rusko nazval agresorem. „Obě strany už ztratily tolik svých lidí, že k příměří mohou být náchylné. Je třeba najít prostředníka, který se toho ujme,“ podotkl Zeman a jmenoval například Čínu či Izrael.

Oba řečníci se shodli i na tom, že Rusko nenapadne členskou zemi NATO.

Vzácná shoda dříve velkých politických rivalů panovala i na téma Slovenska a výroků tamního premiéra Roberta Fica. Podle Klause je důležité, aby členské země vyjadřovaly své názory, postoje, priority.

Jinak by to podle něj byla diktatura, kterou jsme si už v minulosti zažili. Podle Zemana se nemá jednat „hystericky“, kdy „bouchnete dveřmi jako uražený kluk a nebudete se bavit s tím, s kým nesouhlasíte“.

FOTO: Konference k 25. výročí Česka v NATO

Domácí

Výběr článků

Načítám