Zelenskyj nečekaným vpádem do Ruska riskuje, aby strhl pozornost Západu, míní analytik

Očekával jste, že by k takové akci mohlo dojít?

Podobně jako řada dalších odborníků, analytiků jsem byl touto operací překvapen a hledal jsem i nějakou historickou paralelu v novodobých ozbrojených konfliktech, ale nevybavil se mi okamžik z první či druhé světové války, který by byl podobný a vedl by k výsledku ve prospěch útočící strany.

A co například vpád Finska na území Sovětského svazu za druhé světové války?

To by se snad dalo vzít v potaz. Pochopitelně můžeme zmínit ardenskou ofenzivu německých vojsk, která byla de facto posledním smysluplným pokusem Německa o provedení zvratu ve vývoji války. Spojence sice zaskočila, avšak také stála třetí říši její poslední velké obrněné jednotky, ale nezabránila kapitulaci Německa o pouhých pět měsíců později.

Takové pokusy včetně toho finského tedy v minulosti končily neúspěchem.

Neobáváte se, že to tedy dopadne jako vždycky?

Ve válce se nic nevede bez příčiny. Toto určitě nebyla izolovaná aktivita ukrajinského velení a generála Syrského, ale muselo to být schváleno z nejvyšší politické úrovně.

Celá řada západních vojenských odborníků se vyjádřila v tom smyslu, že ofenziva v oblasti Kurska připravila ukrajinskou armádu i o síly, které by bylo vhodnější využít v té části frontové linie, kde Rusové postupují a získávají strategickou iniciativu. Ať už se situace vyvine jakkoliv, ukrajinské jednotky nebudou schopny dlouhodobě udržet získaná území a dříve nebo později bude Ukrajina donucena se z ruského území stáhnout.

V současné chvíli se jedná o získání určité vojenské kontroly nad územím o rozloze takřka tisíce kilometrů čtverečních. Podařilo se obsadit město Sudža a kontrolovat jej, což je poměrně důležitý strategický uzel. Nachází se tam čerpací a měřicí stanice pro dodávky zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy, což ovlivní ceny plynu na světových trzích.

Co tím Ukrajina sleduje?

Hlavním záměrem asi bude změnit dosavadní vývoj konfliktu, kdy Rusko jednoznačně přechází do opotřebovávací války s cílem plně kontrolovat okupovaná území, dostat je pod civilní správu a pokusit se je ještě dál rozšířit do vnitrozemí Ukrajiny. U případného jednání o konci války by pak Rusové vycházeli s těmito územními požadavky. A cílem ukrajinské akce zřejmě bylo, aby je od této ambice odradili.

O tom se právě často spekuluje, že by Ukrajina mohla využít zabrané území jako kartu do vyjednávání.

Zcela jednoznačně. Válka se nevyhrává na bojišti, tam se pouze vytvářejí podmínky pro jednání o poválečném uspořádání. A samozřejmě pokud by za určité konstelace světového dění usedly obě strany k jednacímu stolu a za předpokladu, že jižní oblast Kurska bude dále kontrolována ukrajinskými jednotkami, zcela by to změnilo vyjednávací pozice obou stran.

Ale už jste říkal, že to území není udržitelné.

Dlouhodobě určitě ne. Ukrajina nemá dostatek sil a prostředků, a to ani za předpokladu, že budou pokračovat dodávky vojenské techniky ze Západu, zejména letouny F-16, dělostřelecké a raketové systémy či komponenty systému protivzdušné obrany. Když to bude pokračovat, bude to přínosem, ale ne natolik, aby si Ukrajina mohla dovolit otevřít de facto novou frontu.

I Ukrajinci už vyhlásili, že to území nepotřebují. Ale umožňuje vůbec mezinárodní právo si to území nárokovat?

Nejsem až tak zběhlý v otázkách mezinárodního práva válečného, ale poněkud mimo něj platí, že je-li otevřený konflikt mezi dvěma zeměmi, tak je dovoleno vše, co může vést ke konečnému vítězství. Už Machiavelli psal, že účel světí prostředky a vítěze nikdo nesoudí. Otázkou je jen, jak si znepřátelené strany zodpovědí před mezinárodní veřejností případné protizákonné excesy. Tady se neděje nic nezákonného a je třeba si dát pozor, aby neprobíhaly útoky třeba na civilní objekty nebo objekty zvláštního významu a důležitosti, které mají být ve válečném konfliktu ušetřeny.

Jak moc je to důležité z hlediska mezinárodního společenství?

Předpokládám, že tato akce byla mimo jiné určena očím Západu. Svou roli zde hraje i to, že se prezident Zelenskyj nachází ve velkých obtížích na bojišti i v samotné politice. Proto se pravděpodobně rozhodl ukázat spojencům i vlastnímu obyvatelstvu, že ukrajinská armáda má stále potenciál způsobit Rusku vojenské problémy.

Vedle toho je možné sledovat v chování prezidenta Zelenského i obavu z hrozícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem, čímž by se Ukrajina mohla dostat do pozadí světového zájmu. Zelenskyj přesvědčil své velitele, aby zahájili tuto operaci s cílem udržet pozornost mezinárodního společenství.

Tohoto cíle se podle vás podaří dosáhnout?

Je to možné. Málo ochotná pomoc západních zemí byla částečně ovlivněna i tím, že Západ neviděl markantní posuny ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny. Od nevydařené protiofenzivy z loňského léta se nic podstatného na frontě neudálo. Zdá se, že útok na Kurskou oblast potvrzuje snahu Kyjeva zvýšit úsilí a přenést alespoň částečně válku na ruské území. Je také možné, že hodlá přimět Západ k zintenzivnění materiální a finanční podpory, která, zdá se, v poslední době poněkud ochabla. Otázkou je, jak tato intervence ovlivní stávající postoj politického vedení velkých zemí.

K tomu je nutné dovysvětlit i to, že omezená západní pomoc není až tak limitována finanční stránkou věci, ale především tím, že od konce studené války byly utlumovány investice do armád a obranný průmysl byl také soustavně omezován. Ani okamžitá finanční investice nemůže pomoci v řádu týdnů či měsíců znovuobnovit výrobu.

Jak významný je psychologický dopad celé akce?

To je jeden z důležitých faktorů. Zcela jistě počítali s tím, že to vlije entuziasmus do žil ukrajinským obráncům a zvedne morálku a bojový étos celé ukrajinské populace, aby se nadále bránila ruské agresi.

Jak moc bude Putina bolet, že se projevila slabost ruské obrany?

Generální štáb v čele s generálem Valerijem Gerasimovem dostali už od kremelského vedení co proto. Tuto operaci nelze srovnávat s omezenými izolovanými útoky v hloubce ruského území proti energetické infrastruktuře, zničení skladů a zásob letecké munice a zbraní a likvidace čtyř odpalovacích zařízení pro rakety dlouhého doletu S-400 rozmístěných na Krymu. Toto má velký dopad, jedná se o regulérní obsazení svrchovaného území Ruské federace.

Může to mít nějaký vliv na náladu ruské veřejnosti a třeba i na neochvějnou pozici Putina?

Nedokážu si představit, že by ruská opozice nějak získala navrch a že by to mohlo mít vliv na změnu politického vedení ve státě.

Tady je snaha nějak podrýt Putinovo řízení země. Pokud to bude trvat ještě týden či měsíc, tak se to zcela jistě projeví na nevoli obyvatelstva. To může ekonomicky strádat, na to jsou zvyklí. Ale ruská mentalita nesnese něco, co by znamenalo ústup ze svého území.

Vpád do Kurska má dopad především v tom, že Putina dotlačil do nepříjemné situace, kdy to musí nějak zdůvodnit, a především rychle a radikálně jednat.

Očekával bych od Rusů rychlou, tvrdou a asi i krvavou odvetu, ale zatím nepřišla. Proč?

Lapidárně řečeno, odpovídá to akceschopnosti ruské armády. Kdyby měla ty schopnosti, které předváděla na přehlídkách na Rudém náměstí a byla v té podobě, v jaké by měla jedna z největších armád světa být, tvrdá odplata by přišla velice rychle.

Nemám teď na mysli útoky jadernými zbraněmi. Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jejich použití nastane pouze v okamžiku, kdy bude ohrožena samotná existence ruského státu. Toto není ten případ. Ale pokud by potenciál měl být takový, jak ho ruské vedení prezentovalo, měla by přijít odveta poměrně tvrdá, razantní a rychlá. A to se nestalo.

Mohlo by Rusko ochromit narušení zásobování a dodávek munice na frontu, protože přes to území vede zásobovací trať?

Z hlediska logistiky to až takový význam nemá. Důležité oblasti z hlediska zásobování a logistické podpory jsou situovány jinam, především v okolí Luhansku a Doněcku, o které jde kremelskému vedení především.

Spíš bude záležet na tom, zda se ruské velení odhodlá k tomu, že přesune část svých sil, které jsou nyní umístěny na území Ukrajiny směrem k obraně v kurské oblasti.

Je tu několik možností, jak bude Rusko postupovat. Ale jak už bylo řečeno, je patrné, že Ukrajincům jde hlavně o to, aby měli lepší pozici při vyjednávání o poválečném uspořádání. Přestože má Rusko mohutné zdroje, a to i ty lidské, v tuto chvíli jich nemá tolik, aby mohlo řešit situaci v kurské oblasti nezávisle na stavu sil, které má teď nasazeny na ukrajinské frontě.

K nějakým přesunům už dochází. Jak moc to Ukrajincům pomůže?

Pomůže, pokud budou dostatečné. Zaznívá, že Rusko může povolat i vojáky základní služby, pravidelných či nepravidelných jednotek, které bude operačně nasazovat v kurské oblasti. Původně Putin naznačoval, že nehodlá nasazovat vojáky základní služby na ukrajinském bojišti. Ti měli být určeni k nasazení pouze na území Ruské federace. A tato situace teď nastala.

Druhou možností je použít jednotky, které jsou vázány na ukrajinské frontě a přesunout je do kurské oblasti, což by ale vedlo k tomu, že by se omezila kontrola oblasti Luhanska a Doněcka, kde se Rusko snaží posunout frontovou linii dále do vnitrozemí Ukrajiny. Pokud by k tomuto došlo, zcela jednoznačně budou muset ruská armáda a její velení slevit ze svých ambicí. A patrně i s tímto záměrem do toho ukrajinská armáda šla, tedy aby se uvolnily ruce ukrajinským vojákům v této oblasti.

Další jednotky, které jsou vázány jižně od Chersonu a mají bránit pozemní přístup na Krym a které jsou vázány v oblasti Záporoží, jsou příliš vzdálené.

Ukrajinci by měli mít asi více scénářů vývoje ofenzivy. Jaké vidíte možnosti?

Rusko má potenciál, aby kontrolovalo situaci na okupovaných územích a zároveň vytlačilo ukrajinské jednotky. Ale druhá věc je mít velitele a štáby, které jsou schopny ten potenciál uchopit.

V tuto chvíli je především kremelské vedení limitováno tím, že nechce přistoupit k širší mobilizaci sil. Pravděpodobně budeme v nejbližších dnech a možná i týdnech sledovat licitaci, co omezit ohledně ambic na územní zisky na Ukrajině, aby se stabilizovala situace v Kursku.

Je zajímavé i to, že se podařilo akci udržet v utajení?

Podle dostupných informací byl ruský generální štáb informován, že se něco chystá. Ale jak známo pořád funguje fenomén takzvané válečné mlhy, kdy nevíte, co se děje, jak se to připravuje a k čemu to směřuje. Byť informace o této chystané intervenci byly, Rusové tomu nepřikládali patřičný význam. Což ostatně může svědčit o stavu ruské armády a o nakládání s výsledky činnosti zpravodajských služeb.

Jak tu operaci tedy celkově hodnotíte?

Zaskočila všechny. Rusko ji jednoznačně podcenilo, protože už hrálo jen o čas a snažilo se vyčerpat Ukrajinu vojensky a ekonomicky a přinutit ji k jednání.

Ukrajina se stále potýká s nedostatkem sil a prostředků. Co měla, využila při intervenci na Kursk. A je zajímavé, že stáhla část svých sil z frontové linie a nasadila je v Kursku, ale to oslabení se až tak neprojevilo.

Z úzce vojenské perspektivy však ukrajinský útok na ruské území představuje pouze dočasný taktický úspěch, který je jen málo důležitý pro výsledek konfliktu. I z hlediska použití sil a prostředků se ukrajinský útok jeví jako kontraproduktivní. Rusové mají větší zálohy a otevření nové fronty zkomplikuje situaci ukrajinských sil, které disponují pouze omezeným rozsahem a kvalitou zbraní a municí a jsou stále bez dostatečných operačních i strategických záloh.

Ve snaze dosáhnout politického a vojenského cíle tak Kyjev riskuje, že se octne v nové náročné operační situaci, kdy nebude schopen zajistit dostatečné množství sil a prostředků pro další boje.