Zelení se obuli do Klause za vetování antidiskrimačního zákona

Klaus v odůvodnění uvedl, že předloha je zbytečná, kontraproduktivní a nekvalitní. Neobsahuje podle něj nic, co by bylo pro české právo nové.

Cílem zákona je pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či k sociálním výhodám. Po Česku ho navíc vyžaduje Evropská unie.

"Zákon považuji za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické,“ uvedl prezident. "Neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedeny, již obsahují stávající právní normy,“ míní hlava státu.

Klaus také upozornil na doprovodné usnesení, které k antidiskriminačnímu zákonu přijal Senát. "Mimořádnost a zvláštnost tohoto zákona dokazuje i to, že Senát, ač zákon schválil, přijal k němu bezprecedentní doprovodné usnesení,“ sdělil.

Senátoři se usnesli, že se "neztotožňují s charakterem normy, která umělým způsobem zasahuje do přirozeného vývoje společnosti, nerespektuje kulturní odlišnosti členských států (EU) a požadavek rovnosti ve výsledku povyšuje nad princip svobody volby".

Senát také požádal vládu, aby přijímání podobných norem v EU zabránila. Přijetí této předlohy požaduje Evropská unie. Podle Klause ale není Česko vázáno tím, jakou formou antidiskriminační opatření přijmout. „Státy jsou vázány povinností opatření zavést, ale nejsou vázány stanovením formy, jak to udělat. Je na nich, jakou formou tyto směrnice transformují do svého právního řádu. Formu „střechového“ antidiskriminačního zákona zvolila naše vláda, nikoli Evropská unie,“ upozornil.

Jednoduché to neměla norma ani ve Sněmovně. ODS ji kritizovala za přílišný zásah do svobody jednotlivce. Poslanec ODS Boris Šťastný, který při jednání ve Sněmovně navrhnul doprovodné usnesení, obsahující například tvrzení, že „přirozené rozdíly mezi lidmi nemůže žádný zákon odstranit“, prezidentův verdikt podpoří.

„Rozhodnutí pana prezidenta vítám a pokládám jej za zásadní. Proti jeho vetu hlasovat ve Sněmovně nebudu,“ řekl Šťastný Novinkám. Je přitom možné, že se k němu přidají i další občanští demokraté.

"Rozhodnutí prezidenta považuji nejen za chybné, ale také za bezohledné vůči těm, kteří se s diskriminací musí stále potýkat. Je smutné, že se prezident republiky na občany neohlíží. Budu prosazovat, aby ČSSD tento zákon opětovně podpořila,“ kritizoval veto prezidenta šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.

"Myslím si, že je to škoda, že pan prezident nepochopil, že je třeba chránit lidi, kteří jsou obětí diskriminice. Zákon je tak minimalistický, že již v podstatě nevím, kam ustoupit. Proti vetu budu určitě hlasovat," řekla Novinkám stínová ministryně pro ženu a rodinu za ČSSD Anna Čurdová.

Zákon má za účel zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení.

Antidiskriminačním zákonem se již zabývaly minulé vlády. Naposledy jej loni vetoval Senát, proti byli především senátoři z ODS. Norma byla podle nich příliš vágní a zaváděla takzvanou pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodnění určitých menšin oproti zbytku obyvatelstva. Sněmovna o návrhu před volbami pak už nehlasovala.