Článek
Pokud bude Dusíkovo rozhodnutí kladné, hrozí mu podle informací Práva, že ho vedení zelených navrhne odvolat z funkce ministra.
Zelení s modelem rekonstrukce, jak ji navrhuje její provozovatel, energetická skupina ČEZ, nesouhlasí, a proto hrozí odvoláním ministra z úřednické vlády premiéra Jana Fischera. Právu to řekl dobře informovaný zdroj blízký ministerstvu.
„Po sobotní konferenci to vypadá, že Strana zelených si boj proti navrhovanému způsobu rekonstrukce elektrárny vzala jako předvolební téma,“ řekl Právu výrobní ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka. „Doufám, že ministerstvo bude rozhodovat v souladu se zákony a nepodlehne politickému tlaku ať již od Strany zelených, nebo Greenpeace.“
Investice za 25 miliard
ČEZ chce v Prunéřově ze stávajících devíti bloků rekonstruovat tři a zbývajících šest nechat dožít. Ukončit činnost by měly po roce 2016 v závislosti na vývoji trhu s elektřinou. Rekonstruované bloky, do nichž chce ČEZ investovat asi 25 miliard korun, umožní výrobu elektřiny na dalších 25 let.
Zelení chtějí, aby firma v Prunéřově postavila takzvaný nadkritický blok, který má vyšší účinnost. To je ale podle ČEZ z technického i ekonomického hlediska nesmysl. Náklady na stavbu nadkritického bloku by se totiž do vyčerpání zásob uhlí pro elektrárnu nevrátily, navíc s uhlím, které spaluje Prunéřov, je účinnost požadovaná Greenpeace dosažitelná jen teoreticky. „Nemáme zásoby uhlí na celou dobu provozu nadkritického bloku. Každá investice musí mít zajištěnou návratnost. V domácnosti také nekoupíte nejmodernější kotel na uhlí, když víte, že obec bude do dvou let plynofikována, nebo nebudete mít zajištěn zdroj uhlí,“ uvedl Hlavinka.
Rekonstruované bloky mají mít podle plánů ČEZ proti současným blokům zvýšenou účinnost z 32 na 39 procent, nadkritický blok má účinnost 42 procent, bloky dle plánů ČEZ však dodávají teplo a maximální účinnost s dodávkou tepla se pohybuje až kolem 52 %. ČEZ je ochoten se zavázat, že emise oxidu uhličitého v lokalitě sníží tak, že by rekonstruované bloky měly účinnost stejnou jako nadkritický blok.
ČEZ podle Hlavinky investoval do zvýšení ekologičnosti výroby v uhelných elektrárnách částku srovnatelnou s náklady na stavbu Temelína. „Výsledkem je pronikavé snížení emisí. V současnosti jsou emise do ovzduší v porovnání s rokem 1990 u síry jen na úrovni 8 %, dusíku 43 % a tuhých látek jen 3 %,“ prohlásil Hlavinka.
Rekonstrukci by mohli zrušit
„Nic nás nenutí, abychom elektrárnu rekonstruovali, pokud bychom souhlasné stanovisko nedostali, byli bychom nuceni dále provozovat méně účinné staré bloky,“ uvedl Hlavinka.
„Brzděním výstavby se zelení zasazují o to, aby byla nadále provozována dosavadní technologie s minimálními úpravami, tedy s účinností 32 %, nechtějí tedy snížení emisí oxidu uhličitého v lokalitě Prunéřov o 31 %, nechtějí snížení emisí oxidů síry o 57 %, nechtějí snížení emisí oxidů dusíku o 59 % a tuhých látek o 39 %,“ dodal výrobní ředitel ČEZ Hlavinka.
Posudek k dokumentaci posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) vydalo ČVUT, podílel se na něm děkan fakulty strojní František Hrdlička a Michal Kolowratník, a to s konstatováním, že navrhovaný způsob rekonstrukce je pro Prunéřov nejvhodnější. Kladným výsledkem skončil i nezávislý posudek Václava Obluka, který si nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí v rámci procesu EIA. Všechny orgány státní správy, které se k dokumentaci vyjadřoval, daly kladné stanovisko, stejně jako všechny obce v okolí Prunéřova.
„Posuzování EIA má jasná právní pravidla, jde o proceduru, která je zakotvena v evropském právu. Neměla by být využívána k politickým tlakům, proklamacím nebo v rámci předvolební kampaně,“ dodal.
Roční skluz
Stavba je nyní v časovém skluzu. Původně měly být nové bloky uvedeny do provozu v letech 2012–13, ale vzhledem k neshodám s ministerstvem dojde minimálně k ročnímu opoždění. „Chtěli jsme v době krize investovat 25 miliard korun, takhle to bohužel vypadá, že budeme moci investovat až potom, co ekonomická krize odezní. Více než ze dvou třetin se na investici budou podílet české firmy,“ dodal Hlavinka.
Dražší elektřina?
Podle předsedy dozorčí rady ČEZ Martina Kocourka (ODS) by se způsob modernizace tak, jak ho požadují ekologové, odrazil v ceně elektřiny.
„Když vyplýtváte 10 miliard korun, tak se vám to musí někde projevit. Projevilo by se to pravděpodobně v ceně elektřiny, ČEZ by ztratil konkurenceschopnost tímto způsobem, a to si myslím, že je otázka k posouzení, protože podle mě snížení těch emisí lze dosáhnout také mnoha jinými projekty,“ uvedl Kocourek v Českém rozhlase.
ČEZ argumentuje, že těžit se bude 25 let a dalších 15 by technologie neměla využití. Podle Kocourka by se sice emise snížily o dalších 10 procent, náklady by ale byly o 10 miliard vyšší.