Zeď proti lhostejnosti připomněla na Dušičky památku zemřelých muklů

Dušičkové setkání se v Řetízkárně, posledním dochovaném torzu objektu z dolu Rovnost, uskutečnilo letos podruhé. Přišly řádově desítky lidí, ať už místní, dobrovolníci, kteří pomáhají, nebo například studenti z USA a Německa.

„Minulý rok jsme do takzvané Řetízkárny vraceli původní hák na zavěšování řetízků,“ připomněla Lenka Hrušková z Novinářského inkubátoru za organizátory akce. „Letos se stejně symbolickým okamžikem stalo představení Zdi proti lhostejnosti, která vznikla ve spolupráci s autorem projektu Rez Design Petrem Köhlerem,“ pokračovala.

Zeď proti lhostejnosti má kovovou konstrukci vyplněnou pletivem, do kterého lze zavěsit například vzpomínku. „Zeď je dalším naším nástrojem, kde chceme na odiv vystavit jména dárců, kteří se rozhodli na tento projekt přispět,“ uvedl předseda spolku Tomáš Bouška. „Máme sice transparentní účet, kde je vidět, kolik kdo přispívá, ale chceme umožnit i návštěvníkům Řetízkárny, aby přímo na místě viděli jména lidí, kteří pomáhají záchraně objektu,“ dodal předseda spolku.

Spolek si vzal za cíl Řetízkárnu zrekonstruovat a přebudovat na komunitní centrum. „Podali jsme žádost o územní rozhodnutí,“ uvedl Bouška, podle kterého první přípravné práce zahájily zhruba před třemi lety. „Územní rozhodnutí je ve vypořádávání na stavebním úřadě v Jáchymově, kdy se čeká na vyjádření sousedů Řetízkárny k záměru,“ pokračoval předseda. „Jakmile bude vysloven souhlas, požádáme o stavební povolení,“ dodal Bouška.

Spolek má k dispozici architektonickou studii, která odhaduje celkové náklady na rekonstrukci budovy a výstavbu zázemí komunitního centra na čtyřicet pět milionů korun. „O čtyřicet milionů korun chceme žádat z přeshraničního programu Interreg Česká republika – Sasko, který je určen k záchraně památek mimo jiné ze seznamu kulturního dědictví UNESCO,“ prozradil předseda spolku.

Původně sloužila budova muklům jako převlékárna. Své fáráky tam vytahovali na řetízku nahoru ke stropu, aby lépe do další šichty proschly. K proměně Řetízkárny potřebuje spolek i vlastní peníze na kofinancování v objemu pěti milionů korun. „To je jako u každé nevládní organizace docela problém,“ připustil Bouška.

„Přišli jsme s nápadem prodávat původní hřebíky z krovu Řetízkárny, jako zdroj příjmů,“ konstatoval předseda spolku s tím, že zájem je poměrně značný. „Počet se blíží asi stovce dárců,“ doplnil.

Zajímavostí je, že zrezavělé hřebíky, jejichž cena je 1961 korun za kus, zatavuje do skla sklářka, jejíž otec byl příslušníkem sboru národní bezpečnosti z Jáchymova. „Ona tím chce odčinit, co tady tatínek páchal. Má to tedy i lidský přesah,“ komentoval Bouška. Cena hřebíku se odvíjí od data, kdy byl lágr Rovnost u Jáchymova uzavřen.

Vzpomínková akce začala ve dvě odpoledne kreativním workshopem, v jehož rámci se vyráběly svíčky. Po pietě za zemřelé, kdy bylo ze svíček vytvořeno srdce, poctily akci svými vzpomínkami dcery politických vězňů, tedy zástupkyně spolku Dcery.cz. „Mimo jiné spolupracovaly na vzniku výstavy fotografií Barbory Houškové, která byla v sobotu v Řetízkárně představena,“ konstatovala mluvčí pietní akce.

Debatovat dorazil i vzácný host. „Legendární skaut a mukl Jindřich Valenta, který část svého života strávil v 50. letech nedobrovolně přímo na Rovnosti,“ poznamenala Hrušková s tím, že návštěvníci se v rámci programu mohli zúčastnit také procházky po Naučné stezce Jáchymovské peklo. Akce vyvrcholila krušnohorským křtem třetího dílu knihy s titulem Uprostřed na okraji: Rozhovory s lidmi, kteří mění Sudety.

Tábor Rovnost na Jáchymovsku patřil mezi největší z osmnácti československých trestaneckých pracovních táborů zřízených komunistickým režimem k těžbě uranu pro sovětský jaderný program. Celý areál dolu a lágru Rovnost je nyní chráněn jako památka UNESCO. Za poslední rok se povedlo přivést na Řetízkárnu elektrický proud. Spolek zažádal o archeologický průzkum.

„A připravuje se úklid budovy, sanace bezprostředního okolí a kultivaci takzvaného parkového uspořádání, aby se z toho stalo důstojné místo zastavení, kde se dá posadit, zaparkovat kolo a vyhodit odpadek do koše,“ uvedl Bouška s tím, že se k tomu nakupuje mobiliář. „Jakmile ale dostaneme zelenou ke stavbě, tak začneme rekonstruovat,“ uzavřel.