Článek
„Připravujeme plnou sadu parametrů k pravidelnému zveřejňování od poloviny roku. Vše bude na jednom místě dobře dohledatelné i pro veřejnost, například včetně počtu prováděných výkonů u jednotlivých nemocnic,“ řekl Právu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Podle něj sice byla dílčí data o dostupnosti péče nebo přežití pacientů zveřejňována na odborných akcích i dosud, nešlo ale o souhrn od pojišťoven.
To se má změnit. Jako první by se mohli lidé podívat na porovnání komplexních onkologických center.
Dušek: Podzimní vlna covidu může přijít o něco později než loni
„Data o nich budou dostupná v první polovině roku – jak se liší jejich úspěšnost, nákladovost, výsledky pacientů. Zveřejníme, jak jezdí nemocní po republice a ze kterého centra odjíždějí do jiných krajů, protože se tam nechtějí léčit,“ předeslal na prosincové konferenci Zdravotnického deníku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Vadilo mu, že centra fungují rozdílně. Přístup indikačních komisí se liší, a když pacienti neuspějí s žádanou léčbou v jednom centru, zkoušejí to v dalších, dokud neuspějí.
Strach ze špatného výkladu
Dlouho panovala obava, že si lidé přeberou špatně a bez kontextu data o úmrtnosti v nemocnicích, opakovaných hospitalizacích nebo úspěšnosti léčby.
„Myslím si, že je to oprávněný strach. Co když budu mít jako lékař na svém oddělení víc objektivně komplikovaných případů? Znamená to, že jsem méně kvalitní než někdo, kdo má kliku a má pacienty s menším počtem komplikací? Stoupali bychom si na dost tenký led,“ namítl pro Právo ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
V některých oblastech – třeba v porodnictví – podle něj má ale porovnání význam. „Odbornou společností je jasně definováno, že porodnice, která má méně než šest set porodů ročně, nemůže garantovat kvalitní zdravotní službu. U komplikovanějších výkonů je to složitější,“ dodal.
Dvakrát přežila rakovinu tlustého střeva, nemoc se vždy projevila příznaky, které lékaři bagatelizovali
Předseda České onkologické společnosti Igor Kiss to vidí podobně. „Ideální by bylo před uveřejněním ty výsledky vidět. Budou rozdíly a je nutné je komentovat,“ sdělil Právu.
Mohlo by to podle něj zvýšit tlak na kvalitu poskytované péče, ale také zahltit centra, která mají nejlepší výsledky.
Ačkoliv se šéf největší pojišťovny zdráhá mluvit o žebříčku nemocnic, zveřejnění dat podporuje.
„Označení žebříček kvality nebo úspěšnosti mi přijde na hraně. Nicméně asi by tady měl být model, na jehož základě by mohly nejen pojišťovny, ale i laická veřejnost hodnotit kvalitu služby, kterou dostává, a tlačit na pojišťovny, ať s ní něco udělají,“ řekl Kabátek.
Podle něj neplatí, že je velká nemocnice vždy zárukou vysoké kvality. „Kvalita má několik rovin posuzování. Není to jen o špičkovém vybavení, a možná právě proto ještě dnes nemáme žádné porovnání nemocnic,“ poznamenal.
V Česku je patnáct komplexních onkologických center, některá se skládají z více pracovišť. Zajišťují vysoce specializovanou péči o pacienty s rakovinou. Pouze Karlovarský kraj žádné takové centrum nemá.
Na kvalitu péče chce ministerstvo více dohlédnout přes novou metodiku pro akreditace pracovišť a hodnocení center. Data o úspěšnosti léčby budou klíčová.