Článek
A lze očekávat, že diskuse ovlivněná předvolebním časem bude bouřlivá. Pro zdanění náhrad je ve Sněmovně více než 130 poslanců – z KSČM, ANO, ČSSD, SPD a také část Pirátů. A je možné, že poslanci prosadí i zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením, aby byl zákon schválen ještě před volbami.
„Vzhledem k tomu, že řada stran si zdanění náhrad vzala za své, tak by bylo dobré, kdybychom to zvládli už na této schůzi. Ale bude záležet, zda nám to obstrukce opozice dovolí,“ řekl Právu šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Podle programu by měla Sněmovna druhá čtení zákonů probírat příští úterý. Mezi druhým a třetím čtením musí být 14denní lhůta, ale poslanci si mohou odhlasovat její zkrácení na týden. „Jako ČSSD s tím nemáme problém,“ sdělil Právu předseda klubu soc. dem. Jan Chvojka.
Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek je rád, že se zdanění restitucí už blíží ke konci. „Ale lhůty bych nezkracoval. Je jedno, zda to projde v září nebo v říjnu,“ řekl Právu.
Variantou také je, že ve středu, kdy budou poslanci schvalovat program na celou třítýdenní schůzi, mohou restituční bod přeřadit už na tento týden a Sněmovna bude moci o zdanění hlasovat řádně za čtrnáct dní.
Opozice je proti zdanění a podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska budou i proti urychlenému projednávání. „Obstruovat nebudeme, ale budeme proti. Pokud to dělají jako předvolební tah, tak to má svou logiku. Je to ale smutné, protože opovrhují právem a probouzejí nenávist jenom kolem volebních bodů,“ řekl Právu Kalousek.
Církve se chtějí bránit u Ústavního soudu
Minulý týden ústavně-právní výbor zdanění doporučil přijmout, ale s tím, že by se náhrada neměla začít danit už příští rok, jak počítal návrh zákona, ale že by Sněmovna měla odložit jeho účinnost o rok. Tedy aby platil až od začátku roku 2020. „Bude to dobré, aby měl Ústavní soud prostor se se zákonem vypořádat,“ řekl předseda výboru Marek Benda (ODS).
Církve totiž oznámily, že považují návrh zákona za protiústavní, a budou se bránit u ÚS.
Schillerová pro zdanění bez odkladu
S odsunem účinnosti ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Je to zbytečné zdržování a nic nebude bránit tomu, aby ten, kdo naplní podmínky, to dal k Ústavnímu soudu,“ řekla v pondělí ČT.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl Právu, že schvalování zákona nemá nic společného s komunálními volbami. „Neděláme to kvůli volbám, o tom zdanění mluvíme už od roku 2012. Ale čím dříve, tím lépe. Je vícero starostů, kteří si mně stěžovali, že se musí soudit o církevní restituční nároky, a tvrdí, že nejsou v souladu s tím, co bylo schváleno,“ podotkl Babiš.
Pro zdanění restitucí je podle odhadů velká většina poslanců KSČM, ČSSD, SPD, ale i většina poslanců ANO a někteří poslanci pirátů.
Podle předsedy klubu pirátů Jakuba Michálka je zdanění přijatelné, protože by jedna politická reprezentace neměla zatížit další generace velkými závazky. „Mělo by to být revidováno, jako byly revidovány zisky solárních baronů, ale část klubu se přiklání k zachování právní jistoty,“ podotkl.
Naopak proti je poslankyně ANO Helena Válková. V ústavně-právním výboru řekla, že zásady ústavního státu by měly být hájeny za každých okolností a že zákon tyto jistoty podkopává. „Jednou z hodnot, které je potřeba ve společnosti posilovat, je princip právní jistoty,“ dodala.
Poslanci mají hlasy proti vetu
V Senátu se očekává, že zdanění neprojde. Sněmovna ale může senátory 101 hlasy přehlasovat. A prezident Miloš Zeman se zdaněním náhrad souhlasí.
Skoro polovina z 81 senátorů je ze stran, které zdanění odmítají, a proti by se postavila zřejmě i část z 23členného klubu ČSSD. Navíc Senát bude o zákonu jednat až po volbách a odpůrci zdanění mohou ještě posílit.
Podle restitučního zákona stát vrátil církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který vrátit nelze, se zavázal církvím vyplatit 59 miliard korun během 30 let. Přesto se církevní subjekty o některé nevrácené majetky soudí. |
---|
Finanční náhrada je navyšována o inflaci a může narůst celkově až na 100 miliard korun. Církve navíc budou až do roku 2030 dostávat příspěvek na činnost. První tři roky to byla částka 1,4 miliardy, každý další rok se tato podpora o pět procent snižuje až k nule. |