Článek
„Obecně lze konstatovat, že případů, kde jsou zákonné podmínky pro uplatnění nároku na regresní náhradu po soudci skutečně splněny, je velice málo,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.
Co za nízkým počtem stojí? Z informací ministerstva vyplývá, že to rozhodně není tím, že by bylo přešlapů soudců vedoucích k odlivu peněz ze státní kasy poskrovnu. Podle všeho jsou na vině špatně nastavené zákony. Aby totiž vůbec bylo možné nárok na náhradu škody proti soudcům uplatnit, je zapotřebí splnění několika podmínek.
Vedle vyplacení odškodného státem jde především o to, aby byl soudce v této souvislosti kárně odsouzen. A k tomu často nedojde. První problém je podle ministerstva v promlčecích lhůtách. Například tříletá promlčecí lhůta u kárné odpovědnosti soudců často zabrání už samotnému podání kárné žaloby.
„Poškození totiž nejčastěji, jak jim zákon umožňuje, uplatňují nárok na zadostiučinění až po skončení řízení, jehož nepřiměřenou délku poté tvrdí,“ uvádí ministerstvo.
Raději rezignují
A pokud již ke kárnému řízení dojde, někteří soudci přistoupí k oblíbenému fíglu. Ten spočívá v tom, že než padne pravomocné rozhodnutí, soudce raději rezignuje na svou funkci, čímž řízení automaticky končí. Tím se vyhne nejen výroku o vině či nevině a potrestání, ale i případné povinnosti zaplatit škodu.
Ministerstvo předloni evidovalo dvě taková kárná řízení zastavená kvůli rezignaci soudce, loni dokonce hned sedm. V letech 2007 až 2011 se podařilo uplatnit nárok na tzv. regresní náhradu škody pouze proti čtyřem soudcům. Letos jsou úředníci o poznání úspěšnější. Od ledna do května vyzvali k platbě tři soudce. Důvod letošní zvýšené aktivity ministerstvo vysvětlit neumí. Mluvčí Hovorka Právu sdělil, že jde zřejmě o souhru náhod.
I přes nárůst v letošním roce není ale ministerstvo s četností případů, kdy se podaří vznést na soudce nárok na náhradu škody, spokojené. Mělo by jich prý být mnohonásobně víc.
Čím přesně se provinili soudci, po nichž stát žádal uhradit vyplacenou škodu? Údaje za letošní rok úřad Právu neposkytl. V případě čtyř soudců, kteří za své chyby platili v letech 2007 až 2011, šlo však prý vždy o průtahy. Jména provinilců ministerstvo neprozradilo, Hovorka pouze sdělil, že se jednalo o soudce z Obvodních soudů pro Prahu 4 a 6 a Okresních soudů v Liberci a v Prostějově. V kárném řízení předtím jeden z nich přišel o talár, dva dostali důtky a jednomu se snížil plat. Úřad rovněž odmítl sdělit, jakou škodu museli státu hradit.
„Výše regresivní náhrady se vždy pohybovala v řádu desetitisíců,“ říká pouze Hovorka.
Zároveň podotkl, že peníze, které stát od soudců vymohl, plně pokryly částky vyplacené na odškodném ze státní kasy. Množství peněz, které stát může po soudcích chtít, je omezené zákonem.
„Maximálně lze požadovat 4,5násobek platu úřední osoby, která škodu zavinila,“ vysvětluje Hovorka. Průměrný plat soudce byl podle něho k 30. červnu téměř 84 tisíc korun. Po soudci s takovým příjmem by tak bylo možné požadovat zaplacení škody do výše téměř 380 tisíc. Možná i proto se ministerstvo spravedlnosti, které se vytrvale potýká s nedostatkem financí, snaží najít cestu, jak počet uplatněných nároků na náhradu vyplacené škody zvýšit.
Změny obsahuje připravovaná novela zákona o soudech a soudcích, jejíž návrh má Právo k dispozici.
Cíl: místo jednotek desítky
„Nyní se počítají případy vymožených regresních úhrad na soudcích na jednotky ročně; úspěchem by bylo, kdyby se podařilo zvýšit vymožené regresní úhrady na desítky ročně. Při stanovení cíle je potřeba brát v úvahu i preventivní funkci tohoto opatření, a tudíž je cílem také snížení objemu vyplacených nároků poškozeným činností soudů,“ říká důvodová zpráva.
Návrh počítá s úpravou problematických promlčecích lhůt. Kárnou žalobu by podle novely mohl ministr podat i po třech letech od případného provinění. Navíc by se v době kárného řízení zastavila roční promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody.
Kárné řízení by také pokračovalo i v případě, kdy by se soudce sám vzdal funkce. Soud by ho sice již nemohl potrestat, mohl by ale rozhodnout o vině či nevině. I to by státu dalo možnost vymáhat na soudci peníze vyplacené na odškodném.
Podobně jako v případě dalších novinek je však zatím osud těchto navrhovaných změn nejistý. Novela totiž vznikla ještě za bývalého ministra Jiřího Pospíšila (ODS). Jeho nástupce Pavel Blažek (ODS) již avizoval, že si chce nejprve o návrhu promluvit se špičkami české justice na zářijovém setkání.