Ze 35 náměstků ministrů jsou jen čtyři ženy

Na ostatních ministerstvech bývá nejužší kruh vedení ryze pánským klubem. Z 35 náměstků, které tato vláda na úřadech má, jsou jen čtyři ženy. Z toho dvě jsou na Jurečkově ministerstvu práce a po jedné u Beka a Rakušana.

Přitom na pozicích ředitelů sekcí, což jsou vedoucí odborná úřednická místa na ministerstvech, kam se konají výběrová řízení, je zastoupení tzv. něžného pohlaví o poznání lepší. Z 65 křesel jich ženy obsadily 23.

„Dle dat ministerstva vnitra bylo v roce 2022 zastoupení žen na pozici vrchního ředitele/ředitelky 36 procent, na pozici ředitele/ředitelky sekce 38 procent a na pozici ředitele/ředitelky odboru 48 procent. Data také ukazují, že zastoupení žen v těchto pozicích se postupně zvyšuje,“ sdělil Právu ředitel vládního Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík.

To naznačuje, že ženy se vedoucím pozicím nevyhýbají, ve výběrových řízeních často uspějí.

Ale ministři nejmenují ženy do funkcí svých náměstků, kteří mají na rozdíl od ředitelů sekcí pravomoc zastupovat ministry například na jednání vlády či na schůzi výboru Sněmovny.

Situaci kritizuje i šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nechci mluvit za ministry, výběr náměstků je otázka na ně. Zastoupení žen je bohužel nízké i v samotné vládě, ostatně zpočátku byly tři, nyní jsou dvě,“ řekla Právu s odkazem na konec ministryně životního prostředí Aleny Hubáčkové (KDU-ČSL) loni v říjnu.

„V TOP 09 podporujeme co nejvyšší zastoupení žen, nicméně stále se setkávám i s tím, že oslovené ženy odmítnou a nemají zájem či možnost se více zapojit,“ dodala Pekarová Adamová.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) míní, že by počet žen na ministerstvech mohl být větší. „Byl bych rád, kdyby zastoupení žen bylo důstojnější, a to nejen na ministerstvech, ale i ve vládě a ve Sněmovně. Jsem pyšný, že náš poslanecký klub má žen nejvíce. Dávat důvěru ženám je namístě a týká se to i náměstkovských postů,“ řekl Právu.

I v samotné vládě mají značnou převahu muži. Z 18 členů jsou jen dvě ženy: ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Židle všech čtyř místopředsedů vlády opět obsadili pánové.

Přitom právě téma nedostatečného zastoupení žen v politice se vrací politickým stranám jako bumerang. Už legendární je tisková konference PirSTAN z května 2021 s představením lídrů do Sněmovny, kde se mezi 13 muži krčila jediná Olga Richterová (Piráti), která dnes dělá místopředsedkyni Sněmovny. Nedávno to zase schytal premiér Petr Fiala (ODS), když byl na konferenci Česko na křižovatce také obklopen jen pány v obleku.

Když se před týdnem trojkou kandidátky pirátů do Evropského parlamentu stala Zuzana Klusová, začali jí pirátští ministři Ivan Bartoš a Jan Lipavský veřejně projevovat podporu se slovy: „Ženskou perspektivu v politice potřebujeme.“ Realita však je, že i oni sami si drží v okruhu svých nejbližších spolupracovníků muže. Šéf resortu pro místní rozvoj Bartoš nemá mezi třemi náměstky ani jednu ženu. Úplně stejné počty vládnou i na ministerstvu zahraničí.

Podpora vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích patří podle Šafaříka k prioritám vlády, která schválila Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030. Zvýšit by se podle ní mělo zastoupení žen v rozhodovacích pozicích orgánů veřejné moci, státní správy a samosprávy i vedení firem.

Podle Veroniky Šprincové, ředitelky Fóra 50 procent, které rovnost žen a mužů prosazuje, už má Česko „na papíře splněno“. „Problém máme převést ty věci do praxe. Chybí politická vůle a síla, která by připomínala, že se má se strategií pracovat. Nemyslím, že by vůči tomu panoval odpor, spíš ignorance,“ řekla Právu.

„Není to téma, kterému by se někdo ve vládě věnoval,“ míní. Česku však prý v udržování rovnosti žen a mužů ujíždí vlak i ve srovnání s ostatními zeměmi. „V aktuálním žebříčku Světového ekonomického fóra jsme se propadli, jsme na 101. místě ze 146 zemí. Není to lichotivé číslo. Zároveň jsme v prosazování rovnosti žen a mužů druhý nejhorší stát Evropy,“ dodala.

101. místo obsadilo Česko spolu s Maďarskem a Kyprem. Je o 25 příček níž než loni. „Co stojí za tak náhlým propadem? Pravděpodobně nízké skóre v oblasti rovného zastoupení mužů a žen v politice, kde jsme klesli z loňského 67. místa na letošní 108. příčku,“ uvádí Asociace společenské odpovědnosti.