Článek
Pískovna Křenek nedaleko Brandýsa nad Labem je jednou z těch, které mají před sebou ještě relativně dlouhý provoz. Přírodní lokalita navíc na první pohled odporuje běžným představám, které má člověk spojené s těžbou. Pískovnu obklopuje živá příroda s čistým jezerem. Oproti jiným způsobům těžby se totiž v tomto případě okolní prostředí znečišťuje minimálně.
„Vodním bagrem se nabírá materiál, což je štěrkopísek. Je to písek dohromady s přírodním kamenivem. Putuje to rovnou po pásových dopravnících k třídičce a tam se to rozděluje podle frakce,“ popsal průběh těžby Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky, která zde těžbu provozuje. „To nejšpinavější na celém provozu je automobilová doprava, případně zemní práce, když se před těžbou sejme vrchní skrývka,“ dodal.
Staví se o desetinu méně než před rokem
Podle hydrogeologa Zdeňka Patzelta představují pískovny přírodní čističku vody. „Je to jakási podzemní řeka, která opravdu teče. Průtokem přes štěrkopísky se voda krásně vyčistí. Písek funguje jako jistý filtr,“ uvedl.
Vodní nádrže v okolí pískoven tak často slouží jako přírodní koupaliště či zdroje pro pitnou a užitkovou vodu. „V dobách sucha pomáhají stabilizovat hladinu podzemních vod a vodní zdroje mají velkou vydatnost a jsou stabilní. Nepodléhají tak výkyvům počasí,“ dodal.
Těžební stroje v pískovně Křenek.
Snadná je v případě pískoven i následná rekultivace po skončení těžby. Už během samotného provozu většinou v místě vzniká jezero, které se stává útočištěm různých živočichů jako vodních ptáků, obojživelníků, plazů či motýlů. Podle Patzelta proto na rekultivovaných plochách po pískovnách často vznikají chráněná území.