Zdravotník: Lidé se už bojí nákazy mnohem víc

Jedním z těch, kteří vstoupí k nim domů, aby jim udělal výtěr a dopravil ho do laboratoře Nemocnice na Bulovce (NNB), je Svatopluk Žáček, vedoucí urgentního příjmu. Společně s kolegy z infekčního oddělení NNB a záchranáři tvoří posádku dvou speciálních odběrových sanitek.

„Nikdo z nás zatím neměl důvod se bát, že byl nakažen. Nedošlo k žádným nehodám. Ani nemám informace, že by tomu tak bylo u jiných posádek odběrových sanitek. Ale faktem je, že nikdy netušíme, jestli jdeme k pacientovi, který je pozitivní, nebo negativní,“ řekl deníku Právo Žáček.

České nemocnice se konečně začínají připravovat na příliv těžce nemocných pacientů. Zatím je pro ně vyčleněno 800 krizových lůžek. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se tato kapacita mohla zvednout na 1500. Těžkých případů může být, podle křivek okolních států zasažených koronavirem, až 10 procent ze všech nakažených.

Tento scénář by se však podle šéfa ústředního krizového štábu Romana Prymuly měl díky opatřením Česku vyhnout. Podle prvních odhadů by mělo být celkově v České republice 15 tisíc nakažených, z toho 3 tisíce nakažených bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška již do konce března. Jde o kumulativní počet, mezitím se podle Vojtěcha například někteří lidé vyléčí. Covid-19 si u nás vybral už šest obětí.

To vše ovlivňuje i rostoucí strach a paniku mezi Čechy. „Lidé nejsou extrémně vystrašení. Já sám jsem se nepotkal s nikým, kdo by plakal nebo byl k smrti vyděšený. Ale změnilo se to. Ty první dny, kdy jsme jezdili, se ještě lidé pokoušeli být vtipní, že si asi kafe nebo koláč nedáme, a tak. Ale nyní už nervozita stoupá. Čekají na vyšetření dlouho,“ popisuje změnu chování Žáček.

„Ale to není o nás, ale o celém systému. Zrychlit to prostě nejde, proto je prosím o porozumění. Bojí se, dlouho čekají, chápeme to, ale je mimořádný stav, zrychlit to nejde. Na druhou stranu se mi nestalo, že by nám někdo vyloženě nadával nebo by vyhrožoval násilím,“ dodává.

V těchto dnech odběrové sanitky v Praze odeberou vzorky od pětadvaceti až třiceti lidí, které indikovala hygiena nebo lékař. Lidé, ke kterým jezdí, podle něj však mnohdy skutečně potřebují psychologickou pomoc.

Na životě ohroženého pacienta dosud naštěstí nenavštívil. „Když vidíme někoho, kdo na tom je psychicky zle, doporučuji mu linku 1212, aby se mu dostalo pomoci někoho z psychointervence. Lidé, od kterých má posádka odebírala vzorky, dosud nikdy nebyli v akutním stavu. Ale samozřejmě i to může přijít. V takovém případě nenakládáme pacienta do sanitky my, ale hned kontaktujeme pražskou záchrannou službu, ta vyšle speciální posádku. Člověka ve vážném stavu pak transportuje do nemocnice,“ popisuje zdravotník.

Rozhodně nejde o to, že by infekční specialisté jen zaskočili, nabrali vzorek a mohli jet dál. Zvláště nyní, kdy začalo znovu mrznout, je jejich práce ještě rizikovější. „Během směny, která trvá od sedmi od rána do sedmi hodin do večera, se převlékneme minimálně pětadvacetkrát. Oblékáme dvoje rukavice, respirátor, štít, nepromokavý plášť.

Nebezpečnější je ale svlékání, abychom se nekontaminovali, nedotkli se povrchu ochranného obleku a pak si třeba nesáhli do obličeje. Takže svlékání je podstatně pomalejší. Nyní už nám to jde rychleji než na začátku, trvá to dvě až tři minuty,“ popisuje náročnost svého úkolu Žáček.

„Po svlečení přijde na řadu dezinfekce. Ta má tři fáze, kdy na rukou musí vždy zaschnout, jen to trvá až osm minut. Naše sanitka byla původně určená na repatriace pacientů ze zahraničí, takže je to takový velký obytňák. Má čistý prostor, kde je řidič, a oddělenou část, kde je lůžko pro pacienta. Po odebrání vzorků se vracím před vozidlo, svlékám se a dezinfikuji. I když je velká zima, musíme do trička s krátkým rukávem, protože si dezinfikujeme ruku až po lokty,“ popsal nelehké podmínky, ve kterých zdravotníci pracují.

Přestože lidé už se opravdu bojí, zdravotníci a lékaři to podle něj zvládají až překvapivě dobře. „Pro mnohé zdravotníky je to úplně nová zkušenost dostat se do terénu. Já jsem jako záchranář sloužil několik let, ale pro naše sestřičky i lékaře z infekčního je to nové. Možná měli strach nebo obavy, ale zvládají to opravdu úžasně a neohroženě,“ řekl Právu člen posádky odběrové sanitky.