Zdravotnictví dostalo méně peněz. Na vyšší platy podle ministra není

Ministerstvo nabralo i zpoždění v přípravě zákonů, hlavně protikuřáckého, o neziskových nemocnicích a vzdělávání lékařů a sester. Kritická slova o "černých dírách" neutichla ani po té, co v září začala platit transparenční novela, která má zlepšit kontrolu nad toky zdravotnických peněz.

Finanční situace resortu je podle ministra stabilizovaná. Oproti loňsku daly zdravotní pojišťovny na péči o 2,8 procenta více, téměř 240 miliard korun, a příští rok plánují zhruba 250 miliard. Všeobecná zdravotní pojišťovna už druhý rok plní rezervní fond, pojišťovny platí včas. Podle nemocnic a ambulancí ale platí málo, na slíbený růst platů to prý nestačí.

Platy řešil ministr i ve druhém roce v čele resortu. Od ledna stouply platy ve státních nemocnicích o pět procent, v akciových společnostech rostly pomaleji nebo vůbec. Další pětiprocentní růst má být od ledna 2016. Odbory trvají na deseti procentech, chtějí to vyjednat ještě během roku.

Na rychlejší růst platů resort podle Němečka nemá, nárůst odvodů státu nestačí. Žádal proto měsíční platbu za osobu zvýšit z 845 korun na 904, dostal 870 korun.

Odbory varovaly, že z nemocnic odcházejí lékaři i sestry kvůli platům a přetěžování. Některá nemocniční oddělení omezují provoz a hrozí zavírání celých nemocnic.

Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO), který vyšší růst odvodů odmítá, stále nehospodaří resort transparentně. Dokládá to audity čerpání evropských dotací na přístroje do nemocnic, jež ukázaly pochybení za 300 miliónů korun.

Evropská komise za to strhla 78,5 miliónu korun. Podle Němečka tak nízká stržená částka dokazuje, že nákupy předražené nebyly.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i Němeček Babišovu kritiku odmítli. Podle Němečka je nyní zdravotnictví pod takovým rentgenem, jako není žádná jiná oblast financovaná z veřejných peněz. Další transparentností podle ministra peníze nepřitečou.

Krokem k transparentnosti je podle Němečka transparenční novela, podle níž musejí zdravotní pojišťovny zveřejňovat smlouvy a nesmějí platit jiným firmám za nábory. Nákupy drahých přístrojů do nemocnic schvaluje přístrojová komise na ministerstvu, chystají se centrální nákupy.

Podle premiéra za sedm procent HDP poskytuje české zdravotnictví péči srovnatelnou se zeměmi, které na ně dávají mnohem víc. Kvalita je na úkor platů zdravotníků. Ty by podle premiéra měly růst rychleji, aby české zdravotnictví bylo schopno konkurovat a sestry a lékaři neodcházeli. Premiér proto podporuje další zvyšování odvodů státu.

Prezident lékařské komory Milan Kubek varoval, že pokud zdravotníkům příjmy nestoupnou, odchodů přibude a poskytování zdravotní péče se zhroutí. Situaci resortu zhoršuje podle něj i to, že se zákony buď vůbec nepřijímají, nebo přijímají s velkým zpožděním.

Ministerstvo vysvětluje zpoždění složitostí hledání správného řešení a tím, že v připomínkovém řízení chce vypořádat všechny připomínky. Protikuřácký zákon schválila vláda počátkem června, Poslanecká sněmovna se jím začala zabývat až v prosinci. [celá zpráva]

Spor je hlavně o zákaz kouření v restauracích, podle průzkumu si ho přeje 78 procent občanů.

Letos nabrala zpoždění i příprava zákona o neziskových nemocnicích, který zaručí stejné odměny ve státních i soukromých nemocnicích. Nyní sestry v soukromých nemocnicích mají o 6000 korun nižší plat než ve státních.

Chystaný zákon také zaručí neziskovým nemocnicím smlouvy s pojišťovnami. Soukromé nemocnice to vidí jako diskriminaci, obávají se, že při rušení nemocnic budou první na řadě.

Chystaný zákon o vzdělávání lékařů, rovněž zpožděný, sníží počty atestačních oborů, vycházet budou univerzálnější lékaři. Část vzdělávání se přesune do menších nemocnic, vyřeší se tak prý zčásti nedostatek lékařů. Připravované změny ve vzdělávání sester mají přispět k tomu, aby v nemocnicích nechyběly.

Letos vláda na Němečkův návrh schválila plán strategických investic, do sedmi nemocnic by do roku 2020 mělo plynout přes deset miliard korun. Postup investic ale bude záviset na možnostech státního rozpočtu.