Zdař Bůh! V Ostravě si dali sraz havíři z Česka, Slovenska i Polska

„Je to krása. Přijeli jsme až z Karviné se na ně podívat. Ani jsme netušili, že je v Česku tolik měst, kde jsou doly. Měli to krásně uspořádané, ten průvod - města podle abecedy,“ svěřila se například Právu jedna z přihlížejících.

Další muž neskrýval své dojetí. „No, rozbrečelo mě to, protože jsem v průvodu zahlédl i své dávné kamarády. Objali jsme se a slíbili si, že se brzy potkáme,“ popisoval bývalý ostravský horník Lubomír Janeček.

Akcí si město Ostrava připomnělo svou hornickou minulost. Loni se hornické setkání konalo v Kutné Hoře, do Ostravy se akce vrátila po dlouhých osmnácti letech.

Průvodu předcházela speciální mše svatá v katedrále Božského Spasitele v centru Ostravy. Vyvrcholením je pak hornická slavnost Fajront na Slezskoostravském hradě, kam průvod zamířil.

„Černouhelná těžba v Ostravě ustala na počátku devadesátých let minulého století, do té doby fáraly pod zem celé generace. Havíře nebo zaměstnance šachty má, s trochou nadsázky, v širší rodině snad každý Ostravan,“ připomněl ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu), který i se svými náměstky také vyrazil v hornickém průvodu.

Počátky těžby černého uhlí v Ostravě se mapují od konce 18. století, ještě před vznikem Rakousko-Uherska.

„Měnily se politické a společenské poměry, ale šachty jely dál. Zrodil se ostravský havíř jako fenomén. Horníci se stali specifickým stavem, jehož hodnoty zformovala především tvrdá a nebezpečná práce, kamarádství, sounáležitost a hrdost na příslušnost k tomuto profesnímu odvětví. Na tom žádný z režimů nic nezměnil,“ poznamenal primátor.

Setkání hornických měst jsou v Česku pořádána od roku 1997, kdy se poprvé uskutečnilo v Příbrami. Do Ostravy tato slavnostní událost zamířila dvakrát, v září roku 2000 se setkání konalo v Ostravě-Petřkovicích, v červnu roku 2005 v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích.

Více informací o akci lidé najdou na speciálním webu.