Článek
Válková na jednání ústavně právního výboru ve středu řekla, že bude hlasovat proti, protože zásady ústavního státu by měly být hájeny za každých okolností a že zákon tyto jistoty podkopává. „Jednou z hodnot, které je potřeba ve společnosti posilovat, je princip právní jistoty,“ řekla Válková.
I přesto má zákon velkou šanci na projití, protože pro zdanění restitucí jsou jak poslanci KSČM, ČSSD, SPD, ale i většina poslanců ANO a někteří poslanci pirátů.
Také ústavně právní výbor většinově návrh podpořil. Výbor ale nakonec souhlasil s návrhem, aby Sněmovna odložila o rok účinnost zákona. Původně by měl platit od 1. ledna 2019. Poslanci výboru se shodli na tom, aby platil až od začátku roku 2020.
„Bude to dobré, aby měl ústavní soud prostor se se zákonem vypořádat,“ řekl předseda výboru Marek Benda (ODS). Ten považuje zákon za ohrožení ústavnosti, a to jen kvůli politickému odporu vůči církvím.
„Jde hlavně o politikum a míru lásky či nelásky vůči církvím,“ uvedl Benda. Dodal, že zdanění by postihlo hlavně menší církve a náboženské společnosti, které nemají majetek a jsou závislé na finanční náhradě. „Vůči nim by to bylo fatálně nespravedlivé,“ podotkl Benda.
Komunistický poslanec Stanislav Grospič řekl, že jsou si vědomi rizika neústavnosti, ale důvody pro zdanění podle něj převažují. Dodal, že bude dobře, když se k problému vyjádří ústavní soud. „Neměly bychom se bát toho, že zákon projde a že ho ústavní soud přezkoumá,“ poznamenal Grospič.
Církve se chystají k soudu
Církve se ze zdaněním odmítají smířit. Považují ho za protiústavní a chystají se na soudní bitvu u Ústavního soudu.
„Takový postup je nelegitimní. Strany, které pro to budou hlasovat, budou jednat velice neodpovědně a pochopitelně se budeme bránit všemi dostupnými prostředky, např. zákon napadneme jako neústavní,“ řekl před nedávnem Právu Petr Jan Vinš, generální tajemník Ekumenické rady církví, která zastupuje 14 evangelických církví, kterým se paušální náhrad vyplácí.
Podobně mluví i katolická církev a biskupský sekretář Stanislav Přibyl. „Pokud by byly smlouvy mezi státem a církvemi pošlapány, tak se v krajním případě obrátíme na Ústavní soud,“ řekl Právu Přibyl. Dodal, že ale stále věří, že žijeme v právním státě, který ctí dohody a smlouvy.
