Zdá se, že tu vypukla pandemie. Arcibiskup Graubner vstoupil do diskuse o změně pohlaví

Podle arcibiskupa nezbývá než rozhodnutí soudu respektovat. „To ale neznamená, že tato rozhodnutí nemohou být chybná a nemohou být předmětem odůvodněného nesouhlasu,“ řekl Graubner.

Potíže lidí, kteří se necítí komfortně ve svém těle, chápe, ale zároveň se obává, že zvláště mladí lidé se často nechají strhnout a pochybnosti spojené s dospíváním chtějí vyřešit změnou pohlaví.

„Je to tak trochu nedomyšlená móda,“ řekl arcibiskup. Vzpomněl na nedávné setkání s ředitelem školy, který mu řekl, že mají v jedné třídě tři dívky, které nevědí, zda se jako dívky cítí. „Nepopírám, že je tu problém, ale připadá mi to jako nezdravé procento. Zdá se, že tu vypukla pandemie, že ti, kteří jsou nedozrálí, nejistí a manipulovatelní, se mohou dostat do situace, která je poté bude navždy mrzet a nepůjde vrátit,“ konstatoval arcibiskup.

Pro katolickou církev jsou podle něj problematické všechny přístupy, které poskytují falešnou naději, že lidské pohlaví lze změnit. „Nelze tak učinit ani úředním aktem, ani bolestivým a znetvořujícím chirurgickým zákrokem, ani hormonální medikací,“ uvedl Graubner.

Církev a společnost by se podle něj měly snažit lidem trpícím genderovou dysforií (pohlavní nepohodou) pomáhat, aby se se svým údělem smířili.

Hlavní těžiště pomoci podle arcibiskupa leží na zodpovědných rodičích, kteří by měli svým dětem pomáhat se zorientovat v jejich duševním a tělesném nastavení a „měli by ve výchově rozvíjet u mladých lidí jejich přirozené zaměření k tomu, být mužem nebo ženou“.

Ústavní soud dal poslancům a senátorům čas do 30. června příštího roku, aby jeho rozhodnutí přizpůsobili české zákony, které dnes změnu podmiňují chirurgickým zákrokem a sterilizací.

Odborníci rozhodnutí vítají, protože povinnou sterilizaci považovali za barbarskou a v Evropě za výjimečnou, ale zároveň upozorňují na řadu úskalí, ke kterým to v životě povede.

Církevní právník Jakub Kříž odhaduje, že čas na změnu je šibeniční a že neexistuje jednoduché řešení, protože poslanci budou muset rozhodnout, zda budou žadatelé dostávat změnu pohlaví na požádání, nebo jestli o tom budou rozhodovat lékaři a psychologové.

„Veřejnost má ale právo se ptát, zda chceme docílit stavu, kdy bude snazší změnit si pohlaví než získat stavební povolení,“ řekl Kříž. Dodal, že chápe, že ústavní soudce vedl k rozhodnutí soucit s lidmi, kteří se cítí ve špatném těle, ale odmítají chirurgický zákrok.

„Ve chvíli, kdy ale do právního řádu uvedete myšlenku změny pohlaví zcela na požádání, tak podpoříte počet žadatelů a spustíte i lavinu těch, kteří budou žádat hormonální i chirurgickou léčbu,“ poznamenal Kříž.