Článek
Asi 3000 veterinárních lékařů tak čeká během následujících 120 dnů nelehká práce, očipování možná až milionu psů. „Zvládnout čipování psů by ale neměl být pro ordinace soukromých veterinárních lékařů problém,“ potvrdila Právu prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Radka Vaňousová. Měl být by i dostatek čipů.
Přesto Státní veterinární správa (SVS) apeluje na chovatele, aby se svým psem navštívili ošetřujícího veterinárního lékaře včas. „Chápeme, že nová povinnost přinese sice jednorázovou administrativní a finanční zátěž pro chovatele ve výši stovek korun, nicméně její přínosy by měly být dle našeho očekávání výrazně vyšší,“ uvedl nedávno ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Z odhadovaného počtu více než dvou milionů psů chovaných v Česku jich bylo již dříve očipováno asi půl milionu. Jde o zvířata, jejichž majitelé s nimi cestovali do zahraničí a mají pro ně vystavený cestovní pas.
Čipování zvířat majitelům ukládá nařízení EU o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu. K označení je možné použít pouze mikročipy splňující ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení – ISO 11784 a ISO 11785. Pokud mikročip nesplňuje tyto požadavky, musí majitel nebo oprávněná osoba zajistit při každé kontrole odpovídající čtecí zařízení. Chovatelům psů přikázala jejich označení čipy již dříve některá větší města, například Praha a Brno. V součtu může jít až o 200 tisíc zvířat.
Někteří majitelé psů již nechali svá zvířata vybavit čipem v předstihu. Dalších desítek tisíc starších psů, kteří jsou označeni čitelným tetováním, které bylo provedeno před 3. červencem 2011, se čipování netýká a v zákoně mají výjimku. Některá města a obce také majitelům kompenzují náklady na čipování dočasným snížením poplatku.
Kolik ale Češi ve skutečnosti chovají psů, se vlastně neví. Centrálně počty psů nikdo neeviduje. Asi nejpřesnější údaje mají obce a města, kde musí majitelé psy přihlásit. Místní vyhláška pak určuje, jak vysoké poplatky budou z chovaných psů platit. V malých obcích to může být ročně pár desetikorun, ve velkých městech až 1500 Kč.
Vyšší poplatek platí lidé v obytných domech než obyvatelé rodinných domků. U dalších chovaných psů se poplatky zvyšují někde až o padesát procent. Důchodci platí za psy podstatně méně.
Centrální registr čipů nebude
Čipování představuje jednorázový úkon srovnatelný s injekční aplikací. Mikročip o délce asi 1 cm je aplikován jehlou do podkoží zvířete. Obal je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které organismus nereaguje jako na cizí těleso.
Zavedení povinného označení všech psů by mělo do budoucna především usnadnit identifikaci psů ze strany kontrolních orgánů a tím také zefektivnit monitoring chovů a kontrolu dodržování stanovených předpisů chovateli. „Komplikovaná identifikace psů znesnadňuje inspektorům postihování problematických chovů velkého množství zvířat – tzv. množíren,“ řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.
U označeného zvířete bude možné snadněji prokázat, kdo je jeho majitelem, což je přínosné v případech krádeží psů, ale také když se zvíře zatoulá nebo způsobí škodu (např. zaviní dopravní nehodu, zraní člověka či „pytlačí“) a je potřeba identifikovat zodpovědnou osobu.
Jak vysvětlila šéfka veterinární komory Vaňousová, funguje to následovně. „Majiteli se o dovolené zaběhne pes s čipem, podaří se jej odchytit a skončí v útulku. Pracovníci útulku zkontrolují zvíře čtečkou a zjistí jeho kód. Ke zjištění majitele pak musí kontaktovat jednotlivě správce šesti čipových registrů,“ potvrdila Vaňousová.
Novela veterinárního zákona ale se zřízením centrálního registru nepočítá.