Článek
Například od roku 2011 do prvního čtvrtletí roku 2013 vyměřily finanční úřady odvody a penále za 13,5 miliardy korun, Generální finanční ředitelství ale 73 procent z nich (9,8 miliardy) odpustilo. Správa odvodů přitom podle NKÚ vyšla v letech 2011 a 2012 na 562 miliónů korun.
Jednalo se už o druhou podobnou kontrolu, u první zjistil NKÚ ještě větší míru promíjení. „Kontroloři při ní zjistili, že ministerstvo financí, jež mělo promíjení odvodů a penále tehdy na starosti, odpouštělo 90 procent z nich, přičemž byly velmi vysoké i náklady na správu odvodů,“ uvedl v pondělí NKÚ, podle kterého se resort z první kontroly nepoučil a do druhého sledovaného období přenesl řadu chyb, na něž kontroloři upozorňovali.
Neefektivní systém
Celý systém označil NKÚ za administrativně velmi náročný. „Odvody za bagatelní porušení rozpočtové kázně jsou zjevně neúměrně vysoké a jejich vyměření a následné promíjení zatěžuje celý systém. Podle NKÚ je takový systém neefektivní,“ konstatoval úřad.
Velkým problémem je nekoordinovanost systému, kdy jej zatěžují opakované a vzájemně se překrývající kontroly. Složitý je podle kontrolorů také samotný proces prominutí odvodu. „Od zažádání si o prominutí do konečného rozhodnutí o něm uběhne v průměru téměř pět měsíců, po které jsou příjemci dotací v nejistotě, zda nebudou muset prostředky vracet, případně ještě platit penále,“ stěžují si kontroloři.
Podle nich se ministerstvo provinilo také tím, že dosud nezpřesnilo definici „důvodů hodných zvláštního zřetele“, na základě kterých se odvody a penále promíjejí.
Neprominutí by mohlo být likvidační, brání se ministerstvo
Ministerstvo financí se ale brání a tvrdí, že naprostá většina odvodů se uděluje za drobná administrativní pochybení, zejména obcím a neziskovým organizacím, a kdyby se odvody nepromíjely, mohlo by to mít pro příjemce dotací likvidační následky.
Co se týče nejasného pojmu „důvody hodné zvláštního zřetele”, uvedl mluvčí resortu Ondřej Šrámek, že buď bude tento pojem v zákoně, nebo nebo v něm budou taxativně vymezené důvody, za kterých je možné odvod nebo penále prominout. „A nebude-li konkrétní případ odpovídat nějakému z taxativně vymezených důvodů, pak prominutí nebude možné, i kdyby to pro příjemce prostředků mělo likvidační dopady," doplnil mluvčí.
Dodal, že systém promíjení zprůhledňuje dokument, který stanoví jasná pravidla pro posuzování jednotlivých žádostí o prominutí. "Vyjmenovává, v jakých případech a v jakých částkách může GFŘ odvod a penále za porušení rozpočtové kázně prominout. Každé rozhodnutí o prominutí je ze strany Generálního finančního ředitelství vždy řádně odůvodněno. Celý proces promíjení proto rozhodně není netransparentní," uzavřel Šrámek.