Zbrojařská firma brojí u ÚOHS proti uzavřené smlouvě na BVP za 60 miliard

„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel od dodavatele Defence Export návrh na zákaz plnění smlouvy Ministerstva obrany ČR na nákup bojových vozidel pěchoty CV90. Ve věci bylo zahájeno správní řízení,“ potvrdil na dotaz Novinek tiskový mluvčí úřadu Martin Švanda.

Nákup obrněnců se táhne již roky. Minulá vláda ANO a ČSSD pozastavila skoro dokončené výběrové řízení mezi třemi uchazeči, protože žádná z firem nesplnila všechny požadavky. O zakázku se ucházela německá firma Rheinmetall s vozidlem Lynx, španělská pobočka General Dynamics s Ascodem a švédské CV90 od firmy BAE Systems Hägglunds AB. Ministerstvo ale vyřadilo jen vozidla, a ne firmy.

Když po nástupu ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dvě firmy odmítly nové, tvrdší podmínky tendru, tak se resort rozhodl jednat přímo se Švédskem. Smlouvu na nákup 246 vozidel CV90 s 29 dílenskými vozidly a příslušenstvím za 59,7 miliardy korun včetně DPH schválila vláda v druhé polovině května, následně byl kontrakt podepsán.

Celkem se uzavřely dvě smlouvy. Jedna mezi Českou republiku a Švédskem zastoupeným švédskou vládní agenturou pro vyzbrojování FMV. Druhá je pak trojstranná kupní mezi ČR, FMV a výrobcem BAE Systems Hägglunds AB, která se týká přímo pořízení bojových vozů.

Firma Defence Export požaduje po antimonopolním úřadu zákaz plnění smlouvy, jelikož se domnívá, že ministerstvo obrany (MO) jakožto zadavatel uzavřelo smlouvu v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

„Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel (MO) nedodržel základní zásady vymezené v ustanovení § 6 ZZVZ, a to konkrétně zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace,“ píše firma ve svém podaní.

Společnost zastupuje a prostřednictvím další firmy ji vlastní Milan Jurek. Ten podle obchodního rejstříku ještě v roce 2021 působil jako člen představenstva v jedné ze společností patřících pod průmyslovo-zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG), který by se měl na tendru podílet.

Novinky se telefonicky obrátily přímo na Jurka. K věci se však nechtěl vyjadřovat. Neosvětlil tak, proč jeho firma uzavřenou obchodní dohodu napadá u ÚOHS, ani zda se by Defence Export měla nebo chtěla podílet na zakázce jako jedna z firem v dodavatelském řetězci.

Na zakázce by se měl podle garancí podílet český obranný průmysl nejméně ze 40 procent, smlouvy podle veřejných informací výrobce podepsal zatím s pěti českými firmami, Defence Export mezi nimi nefigurovala.

Firma resortu vyčítá mimo jiné také nedostatečnou komunikaci směrem k potenciálním dodavatelům, ale i veřejnosti. „Prakticky nikdy neinformoval (resort) ani možné dodavatele, ani veřejnost o důvodech, které jej k postupu formou jednání vláda-vláda vedly. Zadavatel nikdy neoznámil zahájení jednání, ani informace o jejich průběhu a omezil se pouze na informaci o výsledku takových jednání a uzavření smlouvy,“ míní v podání stěžovatel.

Jednání mezi ministerstvem a švédskou stranou trvala téměř deset měsíců. Resort se s ohledem na roky trvající tendr a snahu dotáhnout jej do konce snažil o diskrétnost. Na nedostatek informací si opakovaně stěžovali například poslanci z výboru pro obranu.

Ministerstvo obrany nyní podle vyjádření vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Lubora Koudelky zpracovává vyjádření k podnětu.

„Můžeme potvrdit, že návrh na zákaz plnění smlouvy jsme obdrželi z ÚOHS k vyjádření. Aktuálně vyjádření zpracováváme a v zákonné lhůtě jej úřadu zašleme,“ uvedl kvůli běžícímu řízení v obecné rovině Koudelka.

Pokud by antimonopolní úřad dospěl k závěru, že ministerstvo obrany porušilo pravidla při zadávání zakázky, jak míní firma, smlouva na nákup, o který stát usiluje roky, by se mohla zrušit. Resort má ale v řízení možnost prokázat, že postupoval ve veřejném zájmu, a obhájit své kroky.

„Zadavatel může předložit úřadu tzv. důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, pro které je možno od uložení zákazu plnění upustit, případně jej uložit s odkladem až na jeden rok. Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky,“ popsal možné výsledky řízení mluvčí ÚOHS Švanda.

Za zhruba měsíc od uzavření smlouvy to není první případ, kdy někdo podal námitku proti tendru. Podle zjištění serveru iRozhlas se proti smlouvě krátce po jejím podpisu ohradila španělská firma General Dynamics European Land Systems (GDELS), která se účastnila původního tendru na BVP. Ministerstvo obrany však námitku smetlo ze stolu, jelikož podání námitky po uzavření smlouvy již není možné.