Článek
„Nikde nejsou a nikdo o nich neví. Je možné, že byly skartovány,“ řekl Právu Petr Bezouška, nový proděkan právnické fakulty pro studijní záležitosti. „Původně jsem se domníval, že jsou uloženy někde v archivu univerzity, bylo mi ale řečeno, že jsou u nás. Tady se však nenašly,“ uvedl Bezouška.
Testy se dají dohledat jen v materiálech studentů, kteří práva studují teprve prvním nebo druhým rokem. „I zde však v řadě případů chybí,“ upozornil Bezouška.
Zmizelé protokoly jsou dalším dokladem administrativního chaosu, který na škole vládl. „Asi to byla specialita právnické fakulty,“ podotkl rektor Josef Průša. Jinde se totiž testy uschovávají. „Každý student má svoji složku, kde se archivují,“ potvrdil studijní proděkan plzeňské pedagogické fakulty Ladislav Čepička.
Nerozluštěná záhada
Kvůli chybějícím testům prakticky nelze rozluštit třeba záhadu přijímacího řízení Barbory Baxové a Jana Kociny, tedy dětí učitelů fakulty, kteří ostře kritizují její minulé vedení. Barbora studuje plzeňská práva pátým rokem, Jan druhým. Podle svých slov vykonali řádně přijímačky, podle elektronického systému fakulty však oba napsali test na nula bodů.
„Domnívám se, že jej vůbec nepsali, jinak by získali alespoň nějaký bod. Mohli být přijati nějakým jiným způsobem,“ sdělil prorektor pro informatiku Jan Rychlík. „Test jsem psala,“ odmítla podobné úvahy Barbora, dcera Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu.
„Bylo to 16. června 2005. Kolik bodů jsem získala, nevím,“ řekla Právu Baxová. „Rozhodně to nebylo lehké,“ zavzpomínala. „Test byl zaměřený na historii, logiku a psychologii. U některých otázek byly správné i všechny tři uvedené možnosti, jinde naopak žádná.“
Kocina junior, jehož otec Jan Kocina patří k renomovaným plzeňským právníkům, se s testem podle svých slov potýkal loni 12. června. „Bylo to ve čtvrtek. Pamatuji si to, protože táta zrovna měl nějakou oslavu,“ podotkl Jan, který má doma schované i rozhodnutí o přijetí.
Svědky, kteří by je na přijímačkách viděli, nemá ani jeden. „Tenkrát jsem je neznala a teď nebudu nikoho zpětně přesvědčovat, aby mi dělal alibi,“ poznamenala Baxová.
V archivu univerzity se podařilo nalézt alespoň seznamy studentů, kteří měli v inkriminované roky na fakultě vykonat přijímací řízení. „Baxová ani Kocina mezi nimi nejsou,“ sdělil Průša.
Co je za tím?
Do elektronické databáze má přístup jen tajemník fakulty, proděkan pro studium – před Bezouškou to byl Milan Kindl – a studijní referentky. Prorektor Rychlík odmítá možnost, že by údaje někdo zmanipuloval. „Vím, že u Kociny do rubriky s onou nulou nikdo nezasahoval od doby, co byl přijat. Teoreticky tom tam mohl někdo rovnou špatně zadat, ale proč by to dělal?“ uzavřel Rychlík.
Podle Baxy i Kociny jde v „nulové“ kauze o odvetu, která je má jako kritiky poměrů na plzeňských právech zdiskreditovat. „Už před několika měsíci kolovaly anonymy, že když nebudeme mlčet, tak uvidíme,“ řekl Právu už dříve Baxa.