Článek
Právo týž den ráno přineslo informace, že Jaroslav Foglar byl schopen číst a psát s pomocí brýlí, ale dokonce i bez nich, ještě rok po podpisu závěti. Vyplývá to z fotodokumentace, kterou Právu poskytl Foglarův dlouholetý příznivec, fotograf František Dostál.
Fotografie Dostál pořídil na Foglarových autogramiádách a setkáních se čtenáři na jaře a v létě 1997, tedy rok po podpisu závěti z 26. dubna 1996. Spisovatel na nich podepisuje knihy například 2. dubna 1997 v Muzeu hlavního města.
Právě argument, že v době podpisu závěti byl již prakticky slepý a nemohl text přečíst, je pilířem žaloby, s níž se na soud obrátil literátův synovec Petr Foglar. Ten se snaží závěť zpochybnit a uplatnit svůj dědický nárok na pozůstalost.
Se synovcem prý nemluvil
Hodnotu dědictví znalci odhadují na více než 10 miliónů korun. Kromě peněz na spořitelních knížkách po sobě Foglar zanechal především autorská práva a honoráře za již vytištěné knihy. Ty jsou v notářské úschově.
Petr Foglar měl strýce několikrát navštívit během jeho pobytu v nemocnici. „Předtím s ním neměl spojení několik desítek let. Když ho navštívil, Jaroslav Foglar ležel otočený ke zdi a nemluvil s ním,“ uvedl Dostál.
Právní zástupce Petra Foglara Martin Kopecký (vpravo) a advokát nadace Daniel Loukota.foto: Právo/Lukáš Táborský
Foglar zemřel v roce 1999 ve věku 91 let. Spor o dědictví se táhne od roku 2000. Obvodní soud pro Prahu 3 nejprve přisoudil dědictví synovci, verdikt ale zrušil odvolací soud. Pak majetek přiřkl Nadaci Jaroslava Foglara, i tentokrát bylo ale rozhodnutí v odvolacím řízení zrušeno.
Spisovatelův stav opakovaně hodnotili znalci z oboru očního lékařství. První dva se v názoru neshodli a revizní znalecký posudek očního lékaře Fakultní nemocnice v Brně Igora Víchy konstatuje, že na tom Foglar nebyl s očima úplně nejhůř.
Jaroslav Foglar
Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze. Vystudoval obchodní školu a pracoval jako úředník, vychovatel a redaktor časopisů Mladý hlasatel či Junák. V roce 1920 se dostává ke skautingu v oddílu Jestřábi (odtud pochází jeho přezdívka Jestřáb). Současně píše povídky i básně. V roce 1934 mu vychází první kniha Přístav volá. Pak se ujme časopisu Mladý hlasatel , kde později začnou vycházet legendární Rychlé šípy a vydává také Hochy od bobří řeky. V padesátých letech je vychovatelem v domově mládeže, další knihy vycházejí až v 60. letech (Tajemná řásnovka) stejně jako nové díly Rychlých šípů. Ze sedmdesátých let pochází kniha Náš oddíl. Po roce 1989 vycházejí jeho knížky v poměrně velkých nákladech a Foglar zažije další štastné období, které ale netrvá dlouho. Od poloviny devadesátých let má zdravotní potíže a v roce 1999 umírá.
sad
S běžnými brýlemi byl schopen číst písmo o velikosti 2 milimetry. Písmo na závěti je podle znalce dostatečně velké a tisk natolik kontrastní, aby spisovatel neměl s přečtením textu potíže.