Zatopená města zvažují žalobu na stát, protože za 27 let nezvládl vybudovat přehradu

Zda má žaloba, ke které by se zřejmě připojily i soukromé firmy, šanci na úspěch, řeší například město Opava.

„Spojili jsme se s Krnovem, který byl také velkou vodou značně poškozen, ale i se soukromými podniky, například s krnovskou Kofolou, ale i s okresní hospodářskou komorou. Společná žaloba bude mít zcela jistě větší váhu, než když ji podá jen nějaký primátor z Opavy,“ řekl ve čtvrtek Novinkám opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO).

Dodal, že jde o víc než jen o to stát žalovat „o nějaké peníze“. „Přece vláda musí uznat svou vinu a chybu, že nezajistila bezpečnost obcí na řece Opavě. Ten vodní tok někomu patří, má za něj někdo zodpovědnost. Není možné, aby stát nebyl schopný za 27 let vybudovat přehradu v Nových Heřminovech a další protipovodňová opatření na řece,“ zlobil se opavský primátor s tím, že obyvatelé zasažených obcí musí navíc vědět, co bude dál.

„Máme vše budovat nově? Co bude v dalších letech? Co když velká voda přijde příští rok znovu? Kdo ty škody zaplatí? Chceme znát plán státu, konkrétní kroky, jak se postará o bezpečí a zdraví místních lidí a jejich majetku,“ vysvětloval Navrátil.

O budování přehrady v Nových Heřminovech se hovoří už desítky let. Nejvíce od podobně silné záplavy v roce 1997. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) začátkem října mluvil o tom, že stavět by se mělo začít nejpozději do tří let.

Navrátila rozčarovalo i to, že vláda sice přislíbila lidem postiženým povodněmi finanční pomoc, ale ne napřímo, nýbrž pomocí dotačních projektů. „Lidé potřebují peníze hned, kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá. Dotační proces nějakou dobu trvá, jde o byrokracii. V Opavě máme zasažených 1800 domácností: lidé potřebují koupit kotel na zimu, oklepat omítky zaplavených domů. Osm škol a školek je nefunkčních, to znamená, že děti se neučí a rodiče se o ně musí postarat,“ líčil primátor.

Také krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) Novinkám potvrdil, že město zvažuje podání společné žaloby na stát.

„Je to zatím na bázi úvah, situace je složitá a náročná. Opravdu to zvažujeme, ale je to až krajní varianta,“ uvedl krnovský starosta s tím, že s právníky to ale zatím neřešili.

Krnov byl v září pod vodou z 80 procent. Povodňové škody v Opavě i Krnově jsou vyčísleny na několik miliard korun.

Připojení se k žalobě na stát nevylučuje ani město Ostrava, kde jsou škody po povodni za miliardu a půl hlavně kvůli protržené hrázi na soutoku řek Odry a Opavy. Ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu) uvedl, že ve městě probíhá revize protipovodňových opatření, tedy právě těchto hrází.

„Nemám za město v úmyslu žalovat stát za to, že byly povodně, k žalobě se připojíme pouze v tom případě, že se prokáže rozpor mezi zadávací nebo technickou dokumentací a aktuálním stavem. To nyní zjišťujeme,“ řekl ostravský primátor.

Podotkl, že už upozorňoval na to, že hráz, jež se na soutoku řek protrhla, byla špatně postavená.

„Na tak exponovaném místě byla sypaná, což nebylo dobré. Povodí Odry ale tvrdí, že to bylo v souladu s tehdejší legislativou, když hráze vznikaly. Takže pokud neprokážeme nějaké zavinění při samotné stavbě hráze, nebo že byla nižší, než měla být, tak do žaloby nepůjdeme. Bude to o znaleckých posudcích,“ shrnul Dohnal s tím, že město už předalo požadavky na nová protipovodňová opatření, tedy na nové hráze.

„Věřím, že už budou pevnější. Bavíme se o tom, že bychom je zpevnili ocelovými konstrukcemi,“ přiblížil primátor.

Státní podnik Povodí Odry upozornil, že srážky, které vedly k povodním, byly v září opravdu extrémní. Za čtyři dny od 12. do 15. září spadlo na území Povodí Odry jeden a půl miliardy kubíků vody.

„To je neuvěřitelné, jde o obrovskou masu vody. Na tohle se opravdu není možné dopředu připravit, ani se před tím ochránit. Tomu přívalu vody nemohly říční hráze odolat,“ uvedla mluvčí podniku Šárka Vlčková.

Povodí Odry již dříve deklarovalo, že hráze jsou pravidelně kontrolovány a byly prý v dobrém stavu.