Článek
„Na tak dobrou sezonu jsme čekali léta. Dostatek sněhu zajišťuje potřebnou vláhu k růstu hub. Těm nahrávají i teploty nad nulou. Na houby je vhodné vyrazit nikoli do hor, kde je nejchladněji, ale do níže položených oblastí,“ řekl Právu biolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec. Podle něj patří k ideálním oblastem lesy na jih od Brna.
Na tak dobrou sezonu jsme čekali léta
Sezona pro ty, kteří se v houbách opravdu vyznají, totiž nekončí s příchodem podzimu. Na houbové polévce nebo smaženici si šikovný houbař může pochutnat celoročně.
V zimě jen musí vědět, kde hledat. Pokud se to naučí, sníh ho nezaskočí. Zimní houby totiž obvykle rostou na odumřelém dřevě. Takové penízovky doslova po trsech. Sbírají se z nich pouze kloboučky. Nožky neboli třeně jsou tuhé a chlupaté.
V zimě se sbírá také Jidášovo ucho.
Hlívu ústřičnou lze hledat u vodních toků a zejména na rozpadajícím se dřevě topolů. Houbové polévce nebo omáčce z ní se jen máloco vyrovná.
Mráz jim nevadí
Jidášovo ucho je zase ideální pro přípravu masa v čínské kuchyni. Houbařskými nováčky mezi labužníky v Česku jsou ohnivce. Kuchaři je používají především k ozdobení jídel.
Češi jsou fanatičtí houbaři a sběrači lesních plodů. Ročně vysbírají houby, borůvky, maliny a ostružiny v hodnotě přes 6,5 miliardy korun.
A přibývá těch, kteří se vydávají na houby i v době, kdy krajinu pokrývá sníh. Dobře vědí, že si jdou pro kousky, jimž ani nejtužší mráz neuškodí. Pod jeho vlivem houby jen dočasně ztuhnou. Stačí se pro ně do lesa vrátit při oteplení a budou opět bez potíží zpracovatelné. Podle odborníků ale nelze zatím odhadnout, zda bude letošek pro houbaře příznivý.
Napomoci by mohlo, že krajinu opakovaně pokryla sněhová nadílka, a to dokonce i v nejjižnějších částech Moravy, kde jsou zimy mírné. Sníh společně s vydatnějšími dešťovými srážkami by měl vrátit vláhu do krajiny, která je podle vodohospodářů dlouhodobě vyprahlá, což samozřejmě houbám nepřeje.