Zastupitelstvo Řeporyjí schválilo pomník padlým vlasovcům

Rozhodnutí zastupitelstva předcházela rozprava, do níž se zapojila i veřejnost, která se sešla v hojném počtu. Pomník by měl být hotový v květnu příštího roku. Budoucí vzpomínkové místo bude podle Novotného pod kamerovým systémem a chráněno antigraffiti nátěrem.

Novotný chce uctít památku zhruba 300 vojáků, kteří padli při osvobozování Prahy v květnu 1945. Jak by měl pomník vypadat, není jasné, Novotný by ale chtěl, aby byl hotový příští rok k 75. výročí konce druhé světové války. Starosta hájil vybudování pomníku dluhem padlým vojákům. Osobně prý prošel archivy v Dobřichovicích, které jsou podle něj přesnější než kroniky řeporyjské, a nenašel v nich žádnou zmínku o špatném chování vojáků ROA.

„Řeporyje chtějí vzdát hold vojákům ROA padlým během Pražského povstání,“ zdůraznil Novotný s tím, že pomník nemá připomínat výslovně generála Vlasova nebo termín vlasovci. „Jsme si vědomi jejich předchozích zločinů,“ připomněl Novotný.

Řeporyjští navrhovali pomník doplnit vysvětlující tabulkou. Na ní má být uvedeno, jak vojáci Ruské osvobozenecké armády pomohli Čechům v boji proti nacistům, ale i jejich další nechvalné činy.

„Potom, co se odehrálo v posledních týdnech, tak pakliže ten krok neuděláme dneska my, tak už ho neudělá nikdo,” řekl Novotný.

V diskusi se ozvaly i nesouhlasné názory na vybudování pomníku, debata se postupně změnila v historický exkurz na téma působení ROA při osvobozování Prahy.

Vystoupili zastupitel Prahy 11 za SPD Robert Vašíček nebo proruský aktivista Žarko Jovanovič, kteří Novotného záměr kritizovali. Stavbu pomníku zpochybnili i další lidé, kteří v Řeporyjích žijí. Padl také návrh na vypsání referenda, což ale Novotný odmítl.

Několik místních naopak zmínilo vzpomínky svých rodičů či prarodičů. Shodli se, že o vlasovcích mluvili jedině v dobrém. Se svým vysvětlujícím příspěvkem vystoupil i historik a poslanec za ODS Pavel Žáček.

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do ROA pod vedením generála Vlasova, jenž chtěl svrhnout Stalinův režim. Na začátku roku 1945 vlasovci bojovali proti Sovětům po boku Němců, nakonec se ale obrátili proti nim. Velitel jedné z divizí vlasovců Sergej Buňačenko vydal 6. května 1945 v Řeporyjích rozkaz, po kterém vlasovci přišli na pomoc protinacistickému Pražskému povstání.

Podle ruského velvyslanectví by byl pomník vlasovcům porušením mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Ruská diplomacie označila nápad na pomník za „naprosto příšernou iniciativu”, která slouží reinkarnaci nacismu.

Novotný před dvěma týdny předal na ruské ambasádě dopis pro prezidenta Vladimira Putina, ve kterém uvedl, že o svém záměru nebude s Ruskem diskutovat.

O přispění vlasovců k osvobození hlavního města se v Československu za komunistického režimu mlčelo. Rusko jejich zásluhy dodnes neuznává. Zastupitelstvo Řeporyjí má 11 členů. Koalici tu tvoří ODS se Zelenými, Piráty a ANO. V opozici je Sdružení nezávislých kandidátů a KDU-ČSL.